Když koncem srpna na Slečně vyšel Kačin článek “What about… the horoscopes“, rozběhla se poměrně zajímavá diskuse, kde jste mluvily o tom, proč horoskopy čtene nebo ne. Už tehdy jsem měla nápad “povrtat” se v záležitostech, jakými jsou právě horoskopy výklady karet, kostky či čtení osudu z ruky, a neužít k argumentaci pouze vlastní “selský” rozum a názor na danou věc, ale zjistit, co na to říkají páni psychologové a jiní odborníci. Pokud vás to zajímá, přečtěte si výsledky mých bádání v následujícím článku.
PROČ VĚŘÍME ABSURDITĚ?
Co to znamená, když o něčem řekneme, že je to absurdní? Slovník nám napoví, že se jedná o něco nelogického, nesmyslného – něco, co si se zdravým rozumem zkrátka příliš nezadá. Všude možně ve světě existuje nespočet teorií či léčitelských postupů (tzv. alternativní medicína), mluví se o parapsychologii či psychotronice. V rámci odborné literatury, zkušeností a znalostí současné medicíny je můžeme prohlásit skutečně za absurdní. Někteří lidé v tyto záležitosti absolutně nevěří, druzí ano. Jiní na nich dokonce vydělávají nemalé finance, ať už sami patří do první či druhé skupiny. Přemýšlíte, jak je možné, že v mnohých případech i vysoce inteligentní, vzdělaní lidé, se nechají ovlivnit historkami o zlých duších, nechávají si vykládat karty u kartářek a do posledního písmenka věří horoskopům? Všechno má své příčiny!
Barnumův efekt, sebeklam
(též barnumský efekt – podle majitele cirkusu P.T. Barnuma, mistra psychické manipulace)
O čem je řeč? Psychologové tvrdí, že lidé mají sklon vidět ve smyšleném, dostatečně obecném popisu osobnosti, který se hodí na kohokoli, sama sebe. Něco podobného zvládne každá šikovná kartářka. A zamysleme se nyní nad složením horoskopů. Přečetli jste si charakteristický popis svého znamení? Sedí na vás? Zkuste si přečíst horoskop předešlého a následujícího znamení. Co říkáte nyní?
Tento jev poprvé popsal vysokoškolský profesor Forel, který jej prokázal experimentem, jehož se zúčastnilo padesát mladých, inteligentních studentů. Navrhl jim, že pro každého z nich vypracuje posudek jejich osobnosti a oni jej po přečtení zhodnotí známkou 1 až 5 (5 = nejpřesnější) podle toho, jak moc s ním souhlasí. Průměrné hodnocení vyšlo 4,3, tedy je očividné, že studenti své rozbory považovali za téměř přesné a byli přesvědčení, že má Forel jakési parapsychologické schopnosti. Ten jim však vysvětlil, že všichni dostali jeden a tentýž posudek, který k tomu všemu do posledního písmenka opsal z astrologického horoskopu.
Podobný pokus byl se stejným výsledkem proveden opakovaně. Tento efekt se významně podílí na úspěchu grafologů, astrologů, chiromantů, senzibilů a léčitelů – diagnostiků, kteří vždy formulují své hodnocení nebo proroctví neurčitě, nekonkrétně, ale které obsahuje vedle několika negativních vlastností škálu vlastností pozitivních, z nichž se vždy některá na klienta hodí. Klient tedy vnímá a za správný považuje takový posudek, který takové pozitivní informace obsahuje.
Podle psychologů je podkladem Barnumova efektu podvědomá psychická reakce, sebeklam, takzvané „selektivní myšlení“. Potřeba takého sebeklamu je prokazatelně vyšší u osob nejistých, neurotických a nacházejících se v kritických situacích, kdy hledají naději. Podobný smysl má i jiný, v anglické literatuře často používaný a jen opisem přeložitelný termín „wishful thinking“, tedy „přání otcem myšlenky“.
Iluze a představivost
Asi 10 procent zcela zdravých lidí zažilo během života v plné bdělosti alespoň jednou zrakovou, sluchovou nebo dotykovou iluzi živé bytosti. Jde o normální vlastnost, představivost. Je prokázáno, že největší počet zázraků a duchů spatřili „duchomilové“, kteří pevně věřili a očekávali, že zázraky a duchy spatří.
Koestlerův blud, zákon pravděpodobnosti
Spousta lidí si myslí, že velmi nepravděpodobné události nemohou být náhodné. Pokud se však nad „náhodou“ zamyslíme ze statistických hledisek, dozvíme se, že v dostatečně početném souboru událostí, k nimiž dojde v dostatečně dlouhé době, dojde k vysoce nepravděpodobným událostem zcela jistě.
Jakou ironií je, že věda operující s pojmem náhody paradoxně vypočítává spolehlivý zákon pravděpodobnosti, jinými slovy „zákon náhody“. Že si tu zákonitost vědci nevymysleli, dokazuje efekt zvaný „normální rozptyl“. Když totiž budeme vrhat kostkou dostatečně dlouho, vytvoří souhrn všech čísel křivku, kterou takto nazýváme. A tato křivka se bude zákonitě opakovat.
Podvody a šarlatánství
Snad klíčový vliv má reklama a ziskuchtivost nejrůznějších šarlatánů a podvodníků, kteří chytře využívají lidské naivity a hlouposti. Také pro mnohé sdělovací prostředky bývá absurdita významným zdrojem zisku – dejte do novin podrobný horoskop nebo článek s důkazy o návštěvě mimozemské civilizace na Zemi a máte zaručenou vysokou prodejnost. Absurdita přitahuje pozornost.
Syndrom „falešné“ paměti
Velký počet lidí má ve spánku pocit bdělé mysli, což je stav doprovázející sny, jež spící po procitnutí pokládá za skutečné události. Mají jej na svědomí labilní spánkové laloky mozku. Mluvíme především o únosech mimozemšťany, rejích čarodějnic, zjeveních andělů apod.. Při tomto syndromu se lidem vybavují téměř živé vzpomínky na něco, co se nikdy nestalo. Na faktu nic nemění ani živé přesvědčení člověka postiženého tímto syndromem, že vzpomínky odpovídají skutečnosti. Nespolehlivost naší paměti jsou dokázány pokusy. Psychologové při se při nich snažili dospělým lidem namluvit, že se v dětství ztratili v samoobsluze. Ač se jednalo o fikci a lidé, kteří se pokusu zúčastnili dobře věděli, oč vědcům kráčí, nakonec zůstali přesvědčeni o tom, že se v dětství skutečně ztratili a dokonce si to ve svých vzpomínkách dokáží vybavit s nejrůznějšími detaily.
Tradice
Pohlédneme-li na absurditu z kulturně-antropologického hlediska, můžeme prokázat, že víra v paranoidní jevy je součástí magicko-náboženské tradice téměř všech civilizací.
A jaký názor na “absurditu” máte vy? Zapojte se do diskuse!
Text: Eliška Raková
Foto: SXC.hu
Prameny informací:
Psaci.misto.cz – texty pana Koukolíka
Sysifos.cz – Klub českých skeptiků
Tak tohle je vážně moc zajímavej článek. Já na horoskopy nevěřim, jen si ho čas od času přečtu v nějakym časáku. Jenom jednou sem měla v ročnim horoskopu, že pro mě 21.6.07 bude nezapomenutelej den a opravdu byl :)
ZaJíMaWý =) Já Si HoRoSkOpY nĚkDy ČtU,aLe NeWěŘííM…
Já si taky horoskopy čtu, někdy i celkem často, ale nějak moc jim nevěřim…někdy se něco málo splní, ale nepřikládám jim velkou váhu
já když už v časopicu mám horoskop tak si ho přečtu ale ńevěřím na ně je to podobný jako s řetězáky co vám chodí emaiem nebo na icq taky i když to pošlete přesně jak píšou stejně se to nezmění…
hm zajímyvý no…taky si nekdy přečtu horoskop,ale neveřim na to..bude zase nejaká anketka s klukama?dlouho tu nic nebylo dík:-);)
mno…já si taky občas horoskop přečtu, ale naštěstí v něj (a podobný ,,řetězáky”)nevěřím.
kdyby se pokaždé stalo to, že zemřu, když něco nepřepošlu, tak by už ze mě muselo být nějaký to zombie,
duch nebo hologram :-)
na horoskopy neverim..verim ale na ruzne druhy alternativni mediciny (reiki,leceni kameny,kyvadlem…..) mam to overene…mam i zkusenosti..samozdrejme-existuji ruzni podvodnici
ja na tohle proste verim..no povazuju to za normalni soucast zivota.. :)
ale ty horoskopy,ufouni,retezaky… to je samozdrejme blbost :D
na týdenní nebo měsíční horoskopy nedám zvláště z časopisů a novin ale na ty povahový, a já jim říkám celoživotní určině ano a když si občas s kámoškama vytáhneme vlastní taroty, kyvádýlko a další blbinky tak to není nikdy k zahození
Je to moc zajímavé, ještě nikdy mě nenapadlo pohlížet na to z téhle strany. Vlastně ani sama nevím, jestli věřím na duchy nebo v Boha. Ale určitě v něco věřím. A na tohle… ono je hlavně příjemné to slyšet. Lidé mají různé psychické problémy a připadají si svobodnější, když jim “řešení” na tyto problémy poskytnou karty nebo horoskop. Já osobně do téhle chvíle na horoskopy věřila, co se týče popisu osobnosti. Přišlo mi, že spousta vlastností na mě sedí. Fakt nevím, co si o tom teď mám myslet… znamená to, že magie je opravdu fikce? Je mi jedno, co si o mně ostatní myslí, ale na jisté nadpřirozeno věří a pokud jednou vědci vyzkoumají, že žádné nadpřirozeno definitivně není, tak se asi picnu.
Zdravím,
Forelov efekt je pravdivý. Niet pochýb. V každom prípade nie je dôvod nedôverovať odbornej astrologii a astrologom.
Odbroníci vedia na základe údajov presne povedať trebárs kedy vám zomrela babička a v ktorý den ste si zlomili nohu.
Ziadne všeobecné reči. Konkrétne fakty, ktoré ste mohli zažiť len vy.
V prípade Forelovho efektu nie je problém v astrologii, ale v človeku. Totiž len málokto je k sebe skutočne pravdivý a
sám seba dostatočne pozná. Každý má “rozum”, alebo je “viacmenej citlivý”.
Můžu mít prosbu? Táhněte do nikam a vezměte si svou primitimní (urazila bych pimitivy, kdybych to napsala správně) levohemisférské prekoncepty. Že zakrnělé chápání velectěných profesorů nedokáže přijmout fakt, že zákony života se od jejich představ odlišují, mne neskutečně vytáčí. CO ONI VÍ? Dává jim snad vzdělanost v naprosto odlišném oboru pravomoc vyjadřovat se hanlivě o vědomostech ostatních? !NEDÁVÁ! Tento článek hluboce uráží mne, mou rodinu a mé přátelem, kteří magii provozují. PROSÍM, STRČTE SI TU SNŮŠKU BLÁBOLŮ ZA KLOBOUK, protože já na ni nejsem ani trochu zvědavá. Zároveň bych ráda podotkla, že takto zaujatý článek NEMÁ co dělat na stránkách určených mládeži. Toliko.
to nikča: Jsi naprosto normální. Bohužel tvá tvrzení jsou scestná, což může být nepříjemné, ale je to naprosto normální.
vazena nadarja, ono se udava, ze sklony k magii maji najma neurotici, to by sedelo :) s pranim hezkyho dne :-)
Nadarja: Proč si myslíš, že je takový článek na Slečně nevhodný? Je tu právě proto, že jsem přesvědčena o inteligenci našich čtenářek a že jejich mysl není pouze jednorozměrná, ale naopak se dokáží dívat na věci kolem i kritickým pohledem a nejen nekriticky KONZUMOVAT horoskopy z “bravíček” a podobné věci. Tak proč čtenářkám nenabídnout možný pohled, nad kterým se samy mohou zamyslet? I tak je na nich, čemu doopravdy věří. Podle mě je spíš smutné, když je někdo natolik přesvědčen o své pravdě, že naopak není schopen akceptovat názory druhých, což děláš ty. Kdybys byla tolerantnější a měla hlavu otevřenou poznání (a nejen slepému důvěřování jednomu možnému výkladu), nemohla bys tento článek chápat jako osobní urážku.
Eliška R: Ukaž mi jiný možný výklad, já ho nejsem schopna rozpoznat. A mluvíme vůbec o tom samém? Já tu hovořím celou dobu o odborných horoskopech na míru, Bravo, G!rl (nebo jak to je) a podobné záležitosti se v mém čtivu naštěstí nevysytují. Ač uznávám, že každý neusíná s Alchymistou, popřípadě s Pozitivní magií pod hlavou a ani je neumí nazpaměť. Promiň, že se tě ptám, ale co je tvůj živlový potenciál? Hádám oheň.
satiel: Inu, každý máme něco. Mimochodem, má matka je velice mírná, inteligentní, vyrovnaná a asertivní osoba, která chodí každou neděli do kostela. A ano, provádí magii. :-)
PS: Možná jsem pitomá, ale hlavně emocionálně založena. Z Elišky asi nebude psycholog.
Milá Nadarjo, a kdože tu rozpoutává nějakou hádku? Kdo tu vykřikuje kritiku, aniž by si poslechl názor druhého? Urazila jsem tě snad já nějak, řekla jsem, že jsi pitomá? Ne, pouze hájím svůj názor, proč si myslím, že je takový článek na Slečně vhodný. Klidně si můj předchozí komentář přečti znovu. Mně vlastně nezajímá, jestli si doma čaruješ, ani jak skvělá je tvá maminka, je to přece tvoje věc.
A co se psychologie týče, podle Hippokratesovy typologie temperamentu se ty zřejmě řadíš mezi choleriky. Nač bys jinak vstoupila na stránky, kde si jinak slečny normálně sdělují své názory, baví se zde o svých problémech a mají prostor hovořit o svých zájmech, abys tu ze sebe dělala chytráka, co všechny ostatní klidně strčí do kapsy? Ano, čas od času se zde objeví nekdo jako ty, takže mě ani nepřekvapí, když reakce na tento můj komentář bude opět velmi cholerického rázu, protože tak to chodí vždy do té doby, než takový člověk vybije svou negativní energii a přestane ho bavit hádat se.
Každopádně, pokud se ti tu nelíbí a všechno ti tu tak moc vadí, prosím tě, abys sem už nechodila. Věřím, že máš doma sposutu práce s Alchimistou, případně s Pozitivní magií. Pokud bys nám chtěla o techto věcech říct něco blíže, podělit se s námi o své názory, máš možnost napsat článek a zaslat nám jej na redakční e-mail, není problém ho zde zveřejnit, pokud bude něčím zajímavý a informačně hodnotný. Rozhodně jsem však přesvědčena, že vykřikování zde o své pravdě a o hlouposti nás všech tady je spíše výkřikem do tmy.
Eliška R.: Em… Co… Cože? … Prosím? … O čem mluvíš? … Ještě jednou, moc tě prosím, a PO-MA-LE-JI. Nestíhám. A… ani sebe, zřejmě. Byla by jsi prosím ke mně tak laskava a objasnila mi, co… Co se tu děje?
Uhm… Moc se ti, ba přímo nezměrně se ti omlouvám, jestliže jsem svým komentářem vyvolala dojem, že se s tebou chci hádat. Promiň. Z nějakého důvodu má mysl a mé vyjadřování zřejmě nebylo sjednoceno. Byla by jsi natolik laskava, abys mi vysvětlila skutečnou povahu tohoto článku? Je zřejmé, že jsem se v ní zcela spletla, proto tě, co nej… nejmileji a nejupřímněji jsem schopna, žádám o dodatečné vysvětlení, jenž je mi zapotřebí.
PS: Z nějakého důvodu je v mém příspěvku něco jiného, než jsem napsala (tak buď mám sklerózu, nebo je to další projev “sklerózy” mého stařičkého počítače). Neměla jsem v úmyslu tvrdit, že jsem pitomá. To je HLUBOKO pod moji úroveň.
Román ALCHYMISTA (1988) – největší brazilský bestseller všech dob. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o společném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznání posvátnosti světa, v němž žijeme.
Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou přetvořit samu svou osobnost.
Paulu Coelhovi se podařilo napsat dějově poutavý, průzračný i sugestivně symbolický příběh, který lidem připomíná, že jejich život má individuální smysl i univerzální platnost a že jej mohou vzít sami do svých rukou.
Paulo Coelho, Alchymista, tiráž
Nu, úsudek si může udělat každý sám – když si to přečte.
Takže jinak:
Ahoj, jmenuji se Eliška, studuju sociologii a mediální studia v Brně, ráda dělám sport, píšu, čtu – momentálně mě zaujala jedna kniha od Roberta Fulghuma, takže děkuji za tvůj tip na čtení od Coelha, já ti tu svou knížku taky můžu vřele doporučit :-)
Tím chci říci, že každý máme své zájmy, každý se zajímáme o něco jiného a máme určité názory, které se mohou lišit od názorů druhých, ale to je přirozené. A jako sociální tvorové se musíme naučit žít ve světě, v němž žijí lidé s odlišnými zájmy a názory a tolerovat je, ne se jim za každou cenu snažit vnucovat to, co se líbí a zdá být nejlepší zrovna mně.
Já také nechodím na stránky o esoterice, abych jim tam vykřikovala, že jsou to podle mého názoru hlouposti. Prostě vím, že existuje skupina lidí, která uznává něco takového, což třebas zrovna neuznávám já, ale bylo by to HLUBOKO pod moji úroveň, abych jim tam psala komentáře že jsou to blbosti a mají si to strčit za klobouk, i když o takových věcech nic nevím. Takže tak – ty zastáváš magii, já se spíše zajímám o psychologii, tak jako ty píšeš své poznámky o tom, v co věříš ty, tak já píšu poznámky o tom, v co věřím já a v dnešní době internetových blogů máme obě naprosto vyrovnanou příležitost svůj názor vyjádřit. Tak je to prostě spravedlivé a dohadovat se tady o tom, kde je pravda, je zbytečné, a pokud jsi dospělá inteligentní bytost, v tomhle mi dáš za pravdu ;-) Ráda bych si s tebou pěkně povídala ještě dál, ovšem bohužel mám dost práce, která je holt důležitější.
Um… no, popravdě nejsem. :-) Totiž dospělá. Je mi pouhých 13… Ono to není poznat!? :-)
Wow, tohle je zajímavá výměna názorů.
Pokud do toho můžu vstoupit, musím dát za pravdu Elišce, co se týče hájení názoru. Ona ve svém článku nepíše, že magie je kravina, ona je píše rozumné důvody, proč v ní nevěří. A to není trestné; proč hned její článek urážet, že je to blbost? Vyjádři vsůj názor, Nadarjo, ale neber ostatním ten jejich!
Taak… Až teprve s odstupem si uvědomuji, že má reakce na článek i slečnu Elišku byla přehnaná a neúměrná situaci. Pociťuji touhu se omluvit, protože v té době se na mne snášela v dusivých mračnech kritika mého okolí vůči mým myšlenkám a přesvědčením a ventilovala jsem to tímto, poněkud infantilním, způsobem. Je nesmírně ponižující spatřit, že nejsem o mnoho lepší, než má třídní učitelka (ovšem každopádně mám bohatější slovní zásobu). Na jazyk se mi v této souvislosti dokonce dere slovíčko “přitroublé”, jež si obvykle rezervuji pro svého učitele Občanské výchovy.
Drahá Eliško, nepochybuji o tvém vzdělání ani ne tak, jako o tvé schopnosti odhadnout cizí rozpoložení. Když se už ozve jednou za čas nevyspělý jedinec s pochroumaným egem, jsou mám dojem šetrnější techniky jeho vystrnazení, než pokus o jeho úplné doražení. A pro zajímavost, ta informace, kterou jsem se pokoušela sdělit v tom PS: Že jsem emoconálně založena neznamená, že jsem hloupá. To vysvětlení, které jsem po tobě chtěla, se týkalo jednostranosti tohoto článku. Osobně jsem totiž toho názoru, že opravdu kvalitní článek by měl zahrnovat několik úhlů pohledu, zvláště u takto kontroverzních témat, protože osoba pouze z nich čerpající si nemůže vybrat,co je lepší. To je však pouze můj dojem. Subjektivní a emocionální a střelený. Jako koneckonců všechny mé rakovinotvorné dojmy.
Ctěná Mono… možná, že v “rozumnosti” tkví onen problém. Dovol mi prosím článek podrobněji rozebrat:
PROČ VĚŘÍME ABSURDITĚ? – věta sama o sobě zavádějící. Osobně například jsem schopna napsat úvahu Proč věříme racionalitě. Obojí je vlastně založeno na stejném principu.
Barnumův efekt, sebeklam – Tento efekt se významně podílí na úspěchu grafologů, astrologů, chiromantů, senzibilů a léčitelů – diagnostiků, kteří vždy formulují své hodnocení nebo proroctví neurčitě, nekonkrétně – Neformulují. Pořádný astrolog ti řekne málem i to, kterého dne chytneš rýmu. A zapomínáte na pravidla magie – každý mág ti prozradí, že svůj život můžeš dle svého přání upravit. Věštba NENÍ definitivní – narozdíl od obecně zakořeněné představy osud neexistuje, tedy podle mé matky a jejích přítelkyň zabývajících se astrologií. Horoskop je “pouze” šablona největší pravděpodobnosti, která je ve vesmíru obsažena.
Je prokázáno, že největší počet zázraků a duchů spatřili „duchomilové“, kteří pevně věřili a očekávali, že zázraky a duchy spatří. – Což se dá vysvětlit tak, že si je vybájili. A nebo tak,že kdokoli jiný má prostě dojem, že se přehlídl,nebo je záměrně ignoruje, protože na takové věci nevěří („wishful thinking“) a oni si toho prostě víc všímají. A duchové za tebou dolízat nebudou, aby tě o své existenci přesvědčili.
I tak se dají pojmout tyto argumenty.
PS: O Hekate. ZASE jsem se nechala unést… Jak se znám, budu to chtít vymazat ve chvíli, kdy to pošlu… No nic, když to neudělám, tak mi nedojde, co jsem to vlastně vyplodila.