Jak působit sebevědoměji?

selfcMáš příliš široké boky? Křivý nos? Silná lýtka a kulaté bříško? No a co! I kdyby byla každá z nás naprosto dokonalá, stejně bychom si všechny neustále na něco stěžovaly. Krása totiž není pouze záležitostí tělesné symetrie a aktuálními trendy žádaných proporcí, ale tkví v naší mysli. Nauč se mít sama sebe ráda i se svými nedostatky – díky tomu budeš připadat krásnější nejen sobě, ale i svému okolí!

Jak působit sebevědoměji? Zeptali jsme se vás!

„Je jedno, jak vypadáte a jaké máte nedostatky či přednosti. Stoupněte si pěkně vzpřímeně a ukažte světu, že jste hrdé samy na sebe!“ – Janča, 1724773138

„Kouzlo pozitivního působení spočívá v chůzi. Zjistila jsem totiž, že když jdu s hlavou nahoru a rameny staženými dozadu, cítím se sama se sebou spokojenější. A nejen to – všímá si toho i okolí! To, jak se cítíte uvnitř, je totiž moc dobře vidět a může to ovlivnit to, jak vás vnímají druzí.“ – Táňa, 17

„Záleží mi na tom, co mám na sobě! Jasně, ne vždy je možné jít s módou, jako studentka prostě nemám peníze, abych si každou sezonu nakoupila komplet novou garderobu. Ale i tak to jde. Záleží na kombinaci barev, jestli se k sobě jednotlivé kousky hodí a jestli vám sluší. Tím dáte okolí najevo, že vám není úplně jedno, co si na sebe ráno navlečete, a tím pádem ukážete, že vám na sobě záleží!“ – Monča, 19

„Sebevědomí není něco, co by vám někdo mohl nabídnout nebo půjčit. Vychází z důvěry v sebe sama – musíte jednoduše věřit, že jste krásné a že si dokážete splnit své sny vlastní pílí. Nemůžete na druhé působit sebevědomě, dokud si samy nebudete věřit a vážit si sebe.“ – Andrea, 21

„Mít ráda sebe sama znamená mít ráda tělo, díky kterému vaše Já existuje. A úplně nejhorší, co můžete udělat, je probudit se a hned od samotného rána myslet na samé problémy a starosti. Buďte pozitivnější, nemyslete jen na to, v čem se vám zrovna nedaří, ale naučte se radovat se i ze sebemenších úspěchů. Zasloužíte si to!“ – Eva, 16

„Spokojenější sama se sebou jsem začala být, až když jsem se přihlásila do kroužku moderního tance. Jsem součástí týmu, mám spoustu nových kamarádek, neustále se učím nové pohyby – a díky tomu si uvědomuju víc nejen své tělo, ale také to, kdo vlastně jsem a že někam patřím. Navíc je teď mé tělo mnohem ohebnější a zpevněné!“ – Míša, 1724773134

„Dřív jsem byla nervózní a děsně stydlivá, byl pro mě problém i krátký referát před celou třídou. Pak jsem se ale rozhodla, že s tím něco udělám! Už se nestresuju kvůli tomu, že budu působit nervózně nebo že se na mě druzí divně dívají. Usmívám se na lidi kolem, a když jsem nervózní, klidně to přede všemi přiznám. Je to nesmírně uvolňující!“ – Alča, 18

„Každé ráno si určím svůj malý plán, který chci během dne splnit. Například o svém prvním školním dni na nové střední jsem si řekla, že se v ten den seznámím alespoň s pěti novými lidmi. Člověk se pak tak neostýchá a přinutí se dělat i věci, nad kterými by jindy váhal. Prostě proto, že jste si to slíbily samy sobě – to je podle mě největší motivace!“ – Kristýna, 18

„K sebevědomí mi pomáhá, když si dám na sebe něco, v čem je mi příjemně a zároveň vím, že mi to sluší. Když mě čeká velký den, večer před tím si vyzkouším nějaké oblečení a pečlivě vyberu, co si dám na sebe. Je to vlastně i zábava.“ – Linda, 16

„Nelíčím se. Make-up neodsuzuju, je fajn, když vás čeká něco opravdu velkého a chcete vypadat hodně dobře. Ale nač ztrácet čas každé ráno tím, že si v koupelně nakreslíte na svoji přirozenou tvář něco umělého a nepřirozeného? Myslím si, že holka je doopravdy sebevědomá jen v případě, kdy v pohodě vyjde ven bez jakéhokoliv líčení a nestydí se za to, jak vypadá přirozeně.“ – Anička, 17

„Když jsem před něčím děsně nervózní a potřebuji vypadat sebevědomě, vždy si udělám svůj malý rituál. Obléknu si doma pěkné šaty, obuju si vysoké podpatky, pustím si CD s nějakými super hitovkami a tančím po celém pokoji. Hned mám lepší náladu a ať jdu, kam jdu, působím pak veseleji a uvolněně.“ – Klárka, 19

„Když vstoupíte do místnosti se vzpřímenou hlavou, úsměvem na rtech a díváte se lidem do očí, každý si o vás pomyslí, že vypadáte dobře! Nebo jste si to někdy pomyslely o holce, která někam docupitala celá shrbená s pohledem zabořeným do země? Já ne!“ – Mája, 16

Máš své vlastní triky, abys působila na druhé sebevědoměji, klidně a přirozeně? Sem s nimi! :-)

Text: Eliška R.
Foto: sxc.hu

Eliška R.

Je jí třiadvacet, žije v Brně, miluje ruch a "šumění" města. Ve volných chvílích se často baví vařením nebo brouzdáním po obchodech. Sní, že jednou bude mít šatnu o velikosti minimálně své dosavadní ložnice. Náladu jí vždy zaručeně zvednou knížky od Roberta Fulghuma a za ráj na zemi považuje francouzské Azurové pobřeží.

27 komentářů
  1. Aoj, ještě asi tak před rokem jsem měla velmi nízké sebevědomí a jako by “fobii” sama ze sebe. Když jsem mela být zkoušená u tabule měla jsem z toho nervy ještě dva dny před tím !! Ale řekla jsem si že s tím musím něco udělat ! Našla jsem si na sobě svoje předenosti kterými se chlubím a svoje nedostatky které se snažím maskovat , je to docela zábava. Také jsem si začala víc věřit a říkala si ” když můžou oni, tak já taky” .. ted už mi endelá problém přečíst referát před celou třídou a docela se na to i těším ! .. :))

  2. Super článek to se mi akorát hodí já sem prstě všeho hrozn bojim i stim když musim projít kolem náký party :( je prostě hrůza :) a ted si začínám možná i uvědomovat že to je uplná kravina :)

  3. tak toto je článek, který je ušitý přímo ne mě. dneska jsem si koupila novou sukni, krátkou, a neustále mám pocit, že v ní mám tlusté nohy. mamka i segra řekly, že nemám, ale já mám svoji hlavu :D

  4. Určitě mi hoodně zvedne sebevědomí když jsem hezky nalíčená, učesaná, když mám hezké oblečení a to nemusí být ani značkové. No a potom chůze a to všechno to už jde pak úúplně samo :-)

  5. Hezkej článek. Na mojí postavě se mi pořád něco nelíbí, ale v kolektivu nebo na veřejnosti to prostě nedávám najevo a tím se pak cítím voněji, navíc s partou člověk ani nemyslí na svoje ,,nedostatky,, takže je to v pohodě.

  6. Přesně tak, jak se člověk cítí uvnitř, takový je navenek. Tímto bych chtěla poradit holkám, které si připadají ošklivé, nechtěné apod. Nejste takové! Nikdo není! Promiňte mi tento dlouhý komentář, ale budu ráda, když to alespoň někomu pomůže.
    Když jsem byla na základce, měla jsem od druhé třídy problémy, nikdo se se mnou nebavil (vždycky jen tak 3 lidi), smáli se mi kvůli všemu a doma jsem často brečela. Chodila jsem tam s odporem. Potom už jsem se držela stranou a ani mě nebavilo říkat vlastní názory, protože jsem si myslela, že by je stejně nikdo nebral a zase by se mi smáli. V osmé třídě jsem se začla měnit a s tím i chování lidí kolem mě. Začla jsem si víc věřit a víc se projevovat. V devítce už to bylo o hodně lepší. A pak, než jsem šla na střední jsem si řekla. Je čas začít nový život. A taky jsem začla. S tím, jak jsem vstoupila na střední jsem se nestyděla za to, co se mi líbí a co ne, za své názory, řekla jsem si, že jsem hezká ,mladá a sebevědomá holka a lidé mě hned takovou začli brát. Baví se se mnou celá třída a mají mě opravdu rádi.
    Nestyďte se za to, že máte třeba rádi něco jiného než všichni ostatní. Já jsem např. jediná ve třídě, která poslouchá rock, metal a pod….všichni kolem mě ujíždí na discu….ale nestydím se za to a jim to taky vůbec nevadí…(sice je to blbý příklad zrovna hudba, ale je to tak s mnoha dalšími věcmi). Nestyďte se za to, jak vypadáte a za nic jiného. Kdybyste vypadali jinak, už byste to přeci nebyli vy. Nestyďte se dávat najevo své názory – tím neříkám, abyste je všude vyřvávaly a byly drzé – ale není nic na tom, když člověk slušně vyjádří svůj názor, ikdyž je třeba jiný než názor všech ostatních. Zkuste to. Já jsem to zkusila a od té doby je všechno jinak. Když se budete uvnitř cítit skvěle a sebevědomě, bude vás tak brát i okolí. Ten, kdo je nevyrovnaný, cítí se nechtěný a k ničemu…není ani vidět…Jak si pak má hledat přátele nebo partnera, když si ho nikdo nevšimne?
    Já jsem si ještě v prváku připadala ošklivá…
    Ale pak jsem se o sebe začla pořádně starat, usmívat se na sebe v zrcadle a všechno šlo líp, no a i kluci si toho všimli :) No a pak jsem se dozvěděla, že jedna partička kluků se nedávno před mou kámoškou bavila, co se se mnou stalo, že jsem nějak zkrásněla a že jsem prostě celá jiná. Nechci se tady tímhle vychvalovat, jen říkám, že to opravdu funguje. Tak do toho! Nic za to nedáte :)

  7. Pěkný článek …a taky hodně pravdivý :D:) Já si myslím že každá holka je hezká…kdyby sme byly všichni dokonalí tak bysme byly taky všichni stejní..a to je pěkná nuda ne?:D Vnímej svoje nedokonalosti spíš jako přednosti..:)A kdyby sme byly dokonalí nemohli bysme o sobě říkat jak sme hrozní :D

  8. Ahojky,jo todle je článek přímo pro mě . Předem se omlouvám za dlouhé vypisování. Bohužel se i já cítím hodně odstrkovaná,nepotřebná nicka =( . Ve škole se mi hlavně jeden spolužák taky pořád kvůli něčemu vysmívá (a mě někdy přijde,že se mu možná líbim-na prvnims tpni sme spolu chodili 3x =D,ale teď bych ho nechtěla ani náhodou!!!) a když s tím vždycky začne-přidají se i ostatní kluci,bohužel mě i kámoška před klukama potápí,protože je šíleně namyšlená a myslí si o sobě doví co a šíleně machruje-a ze mě pak dělá vola!!! Já si pak připadám jak totální dement,ale nic jim říct nedokážu. A to mi nedělá vůbec dobře. Když někam jedu nebo jdu po městě-přijde mi,že se na mě všichni otáčí a smějí se mi-jako např.když jdu po nádraží na bus bo vlak… Je to šílený,ale nemůžu si pomoct. Nedávno jsem si řekla,že zkusim něco nového a šla jsem ke kadeřnici,která mě opravdu překvapila a vykouzlila mi na hlavě nádherný účes a hnedka jsem byla všude za hvězdu. Ve škole si mě i ti posměváčci všímali a mě se hnedka zvedlo sebevědomí. Ale to bohužel trvalo tak 3 týdny a teď jsem zase na bodě na kterém jsem začínala :( . Zase si připadám tlustá,hnusná,nezajímavá nicka. Doma mi všichni říkají že to tak rozhodně není,ale já mám svoji hlavu. Např. mi předevčírem bratr řekl,že toho mám hodně co ukázat a že toho vůbec nevyužívám, že kdyby on vypadal jako já,tak toho rozhodně nějak využije a nebude se ubírat stranou. Ale já jsem prostě taková-hrozný pesimista,ze všeho si moc dělám,jak se říká z komára dělám velblouda. Už nevím co dělat ='( Potřebovala bych ještě nějakou radu :( nebo aby mi napsal někdo,kdo tohle prožíval a co s tim udělal . Předem moc děkuju Iwík

  9. Ahojky Iwíku, myslím, že bych ti mohla s něčím poradit, neboť jsem na tom byla podobně. Kdybysi sem napsala svůj mail, odepíšu ti na něj. Kdyžtak zatím ahoj :)

  10. Ahojky,měl by se tu tedy objevit ten muj e-mail =) . Nevím kdo mi na to odepisoval, ale jsem ráda, že aspoň někdo, tak se mi ozvi na meila ju? =) děkuju moc

  11. Ahojky, mám s tím taktéž problém :D
    Nejhorší je, že si na všechno můžu říct nějakou obhajobu..přijdu si škaredá, řeknu si “No a co, je spousta škaredých lidí, co umí zapadnout”, apod., ale mám pocit, že vždycky, když se pokusím být třeba vtipná nebo něco říct ve společnosti, tak to nikomu moc vtipný nepřijde nebo mě pro jistotu úplně ignorují..a na to mě žádná pomoc bohužel nenapadá :(

  12. Ahoj všichni měla sem docela malé sebevědomí a nedávno sem se rozhodla že si ho pěkně zvětším. Jen nikdy nevím jestli sem správně sebevědomá jako když du po ulici tak si říkám že sem hezká. Ale nějak se mi zdá že to furt neni ono nechci půsoit namyšleně což nejspíš působim protože moc kluků neláká. Co dělám špatně?

  13. Mno, nevím jestli Ti poradím, ale co se týče přitahování kluků, tak s myslím, že je důležité působit mile, příjemně, přirozeně, nemračit se..a tak no=D

  14. Ahoj..Mno ne že bych neměla už dřív sebevědomí, to jo, ale tak nějak malý. Nedělala mi třeba problémy tréma nebo stydlivost ale třeba mezi kámoši na základce (šla jsem z pátý třídy na gympl) jsem byla taková šedivá myška (mno vzhledem k mojí postavě spíš potkan xD), bez vlastního názoru. A když jsem přišla na gympl, tak sem poznala takový množství supráckejch lidí, který byli skoro stejný jako já a postupně jsme se měnili skoro všichni…Ze mě se stala ,,bavička´´ třídy, která zahrabala ,,šedivomyšácký-potkanovský´´ věci HLUBOKO do skříně a bere si na sebe barevnější oblečení. Nejsem žádná módní ikona třídy ale už MÁM názory, dokážu je prosadit a jít si za svym cílem! Teprv na gymplu jsem poznala jaká byla většina ,,kamarádek´´ na základce ,,kamarádky´´…Takže myslim, že malý sebevědomí může třeba způsobit kolektiv, ve kterym se necejtíte moc dobře ale taky, jak už tady padlo třeba nějaký to oblečení. Jo a hjlavně strašně dobrej citát na konec: NELAMTE SI HLAVU S TIM, CO SI O VÁS MYSLEJÍ OSTATNÍ…ONI MAJÍ PLNOU HLAVU TOHO, CO SI O NICH MYSLÍTE VY!!!!!! → úprostě o tom vůbec nepřemejšlejte, co si kdo o vás myslí!… tak papa Jitty

  15. Já mám podobné problémy jako výše jmenované… Ve škole se se mnou moc spolužačky nebaví, protože narozdíl od nich nemám super módní hadry, nemám kluka a nemaluju se… Proto mě berou jako malou holku, se kterou nemá cenu se bavit… Baví se se mnou asi jen 3 holky.. Naštěstí alespoň s klukama z naší třídy se dá bavit bez problémů… Pokud jeden den pečlivě vybírám oblečení, pak se se mnou všichni baví.. druhý den se obleču normálně, a jsem zase ta nezajímavá nudná holka… ale já se nechci denně půl hodiny obhlížet v zrcadle, jestli jsem pro ně dost “cool”…

  16. Jo. Souhlasim z celym timdle clankem. Mela sem diky sikane na zakladce dost velky problemy se sebevedomim. Ted je to asi rok co pracuju na svym sebevedomi a de to:). Sice s tim mam este problemy a obcas si neverim, ale souhlasim se vsemi vyse zminenymi radami. Ridim se jimi a opravdu to funguje uplne suprove

Leave a Reply

Your email address will not be published.