Koukáš se ráda do kočárků? Mrkáš v obchodech a tramvajích na pyšné maminky s roztomilými dítky v náručí? Už sis někdy vyzkoušela s polštářem pod tričkem, jak by ti to jako těhulce slušelo? Možná, že už máš naplánováno, jak velkou budeš mít rodinu a jak se tvé děti budou jmenovat … Tušíš ale, co těhotenství udělá s tvým tělem, zažíváním, náladou, vztahem či s peněženkou? O své zážitky se s tebou podělí naše “těhuredaktorka” Jolana.
- Jolanin ultrazvuk
Každá jsme opravdu originál a devět měsíců čekání na miminko prožíváme každá různě. Nedá se vytvořit jednotná šablona pro všechny nastávající maminky, budu proto mluvit za sebe a podělím se s tebou o své vlastní zkušenosti. Dnes se podíváme na první trimestr – tedy první tři měsíce těhotenství.
2. až 5. týden (1. měsíc)
Ještě než se na těhotenském testu objevily dvě čárky, už jsem tak nějak tušila, že to vyšlo. Několik dnů po ovulaci mně (kofeinové závislačce!) začalo být špatně z kávy. Nejdříve jsem po ránu neměla chuť na oblíbené espresso a když jsem si k učení udělala jedno velké kafe s mlékem, vůbec mi nechutnalo. Namísto toho jsem začala baštit celozrné pečivo, zeleninu a ovoce po kilogramech. Nemusím ani říkat, že takhle můj jídelníček nikdy nevypadal. Nicméně brala jsem to s rezervou, dokud nebude nic „modré na bílém“. Asi týden před očekávanou menstruací se mi zvětšila prsa, začalo mě pobolívat v podbříšku a navíc jsem začala trochu špinit.
Fakta a zajímavosti:
– K oplodnění dochází během ovulace, ale těhotenství se počítá už od prvního dne poslední menstruace. Stačí k tomu jedna jediná spermie (z asi 50 až 100 milionů, které obsahuje 1 ml ejakulátu).
– Na oplodnění má spermie asi 12 až 18 hodin po ovulaci. Po proniknutí spermie dovnitř se vajíčko stane pro další spermie neprostupné.
– V prvním měsíci těhotenství nejsou ještě propojeny krevní oběhy plodu a maminky, proto případné požití alkoholu ještě nevadí. To je dokonalé opatření přírody, protože mnohé ženy v té době těhotenství ještě ani netuší.
6. až 9. týden (2. měsíc)
V první den očekávané menstruace jsem si udělala těhotenský test. Vyšel lehce pozitivní. Modrá čárka na testu sílila každým dnem a mě začínalo být hůř a hůř. Bolelo mě břicho, měla jsem migrénu a k tomu všemu velmi brzy začaly nevolnosti – nesprávně označované jako ranní. Byla mi totiž permanentě špatně – ve dne i v noci. U gynekologa mi těhotenství potvrdili na základě ultrazvuku a krevního testu. Nechápala jsem, jak taková malinkatá kulička, kterou jsem na obrazovce viděla, může spustit takovou hormonální bouři. Vyfasovala jsem těhotenskou průkazku a začalo měření, vážení, krevní testy a povinné prohlídky v těhotenské poradně.
Fakta a zajímavosti:
– Ve druhém meěsíci se začínají vytvářet všechny důležité vnitřní orgány plodu, tvoří se obličej. Oči jsou ještě uloženy daleko od sebe.
– Lékař už na ultrazvuku vidí srdeční akci.
– Těhotenství na venek není patrné, ale děloha se začíná zvětšovat. Na konci druhého měsíce má plod asi dva a půl centimetru a váží pouze čtyři gramy.
10. až 14. týden (3.měsíc)
Když jsem kolem sebe v ulicích a čekárnách u lékařů viděla jiné nastávající maminky s vybouleným bříškem, byla jsem zklamaná. Vypadaly nádherně, celé zářily… a já? Zelený obličej, pupínky se mi rozlezly po celé tváři, zádech, dekoltu a vlasy byly všude – na zemi, ve vaně, v pračce… Kdybych mohla, prospala bych celý den.Čichové buňky začaly nadměrně pracovat. Smrdělo mi všechno – maso, parfémy, káva, kosmetické příparvky a nejvíc prací prášek. “Tohle že je to nejkrásnější období v životě ženy?” říkala jsem si.
Váha ukazovala tři kila navíc a už jsem měla problém dopnout kalhoty. Břicho bylo nafouklé, vypadala jsem jako po vydatném obědě. Navíc jsem už dva měsíce kvůli nevolnosti nevařila (nemohla jsem ani do restaurace), nezašla jsem si ani ke kadeřníkovi, neprala jsem, nežehlila – dohromady jsem se cítila jako hrozná ošklivka, špatná hospodyňka a příšerně náladová ženská. Všechny ty dny plné divných pocitů a sebevědomí sraženého k zemi mi vynahradil první velký ultrazvuk. Pozorovali jsme na monitoru naše několikacentimetrové mimi, jak se má čile k světu a mě najednou došlo, že to všechno stojí za to. V přítmí místnosti jsem se snažila zamáčknout slzu dojetí. Drobeček se pohyboval velmi rychle. V té době má plod kolem sebe dostatek místa a i když dělá kotrmelce a podobné vylomeniny, pohyby ještě nejsou cítit. Lékař i v tak raném stádiu dokáže spočítat prstíky, zkontrolovat srdeční akci a vnitřní orgány.
Fakta a zajímavosti:
– Ve 13. týdnu se tvoří placenta.
– Přírustek na váze maminky je zatím malinký – asi jeden až dvě kila. Pokud ale žena trpí nevolností a často zvrací, může spíše zhubnout pod svou normální váhu.
– Hlava plodu je už poměrně veliká, tvoří se kostěné základy lebky.
– Pohlaví ještě nelze určit, tvoří se teprve pohlavní hrbolek.
– Ledviny začínají produkovat moč, která se vylučuje do plodové vody.
– Plod má na konci třetího měsíce těhotenství čtyři až osm centimetrů a váží asi 45 gramů.
Pár užitečných informací pro těhulky začátečnice:
Těhotenský test
Pomůcka ke včasnému zjištění těhotenství je dnes široce dostupná. Test seženeš v lékárně i v drogerii. Funguje na principu detekce těhotenského hormonu hCG (humánní choriogonadrotopin) v moči. Nejběžněji se používá jednorázový papírový proužek (např. GS Mamatest), který se na několik sekund ponoří do vzorku moči. Výsledek je čitelný během několika minut. Dvě čárky znamenají pozitivní výsledek. Tento test se prodává v balení po jednom nebo dvou kusech, stojí něco kolem 30 korun. Test má smysl provést nejdříve první den očekávané menstruace. Dalším oblíbeným druhem je test v tyčince. Je to dražší varianta (např. Clearblue, 125 korun), ale o to praktičtější a více hygienická, protože má víčko, kterým se absorpční část zakryje. Takové testy zobrazují pozitivní výsledek jako „+“ ve speciálním okénku.
Ultrazvuk
Těhulka má nárok na tři ultrazvuková vyšetření během těhotenství. Tato vyšetření hradí pojišťovna. Pokud se vyskytne problém, může lékař provést vyšetření více. Některé maminky něchtějí čekat několik měsíců, než své děťátko zase uvidí, a tak si ultrazvuk zaplatí i jen tak pro vlastní potěšení. V dnešní moderní době si z ordinace lze odnést fotku miminka (50 až 150 korun), ale i DVD s video záznamem. Ultrazvuk včetně DVD vyjde na 700 až 2000 korun.
Screening
Screening v prvním trimestru je kombinací ultrazvukového vyšetření plodu a krevního testu. Z krve matky se zjišťují dvě látky PAPP (bílkovina) a hCG. Tyto hodnoty mohou upozornit na možné riziko Downova syndromu u plodu. Ultrazvukovým vyšetřením lékař měří takzvané šíjové projasnění (NT – nuchální translucence), které taktéž může na vývojovou vadu upozornit. Tento genetický test se provádí v prvním trimestru (10. až 12. týden těhotenství). Náklady na screening se velmi různí. V některých ordinacích se neplatí, jinde může stát až 1500 korun. Za přítomnost partnera u ultrazvukového vyšetření se také někdy platí, a to klidně i šest stovek!
CRL – temenokostrční délka
Délka plodu se měří od temene hlavy k zadečku. Hodnota CRL se zapisuje do těhotenské průkazky.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ :-)
Mám těhotnou kamarádku – 15.týden ale těžká rizikovka, během léta totiž dvakrát potratila. Je o tři roky mladší než já a z oříšku na obrazovce (zatím tomu malému/malé říkáme oříšek) má strašnou radost a na mimi se těší.
Mě už všichni pomaličku do mimča tlačí, přítel sice tvrdí, že času je dost, ale stačí ho vidět s malým dítětem a všem je jasné, že jeho biologické hodiny už tikají (zatímco moje ještě ani nikdo nenařídil). Jak se začít těšit nebo vůbec chtít otěhotnět? Vždyť by to bylo tak nepohodlné vzledem k okolnostem, nepraktické a hlavně, jak mám vydržet přes svoji náladovitost starat se o někoho jiného příštích minimálně patnáct let??? Existuje vůbec nějaký návod jak začít chtít dítě???
Káčo, návod neexistuje. Sama jsem se do kočárků nikdy nedívala ani moc nepráhla po tom, abych si pochovala cizí dítě. Ale tak nějak od doby plánování svatby jsme začali uvažovat i o mimču. Asi rozhodla celková pohoda, dobré finanční zázemí a taky to, že kdybychom to odkládali až na později (po mojí škole + praxi), bylo by nám kolem třiceti a to by se nám už asi nechtělo :).
Každopádně nutit se do něčeho takového jen kvůli ostatním je blbost. Může to za čas nadělat víc škody než užitku…
Díky :) v podstatě to samé mi řekl i přítel, přestože letos mu těch 30bude…já budu mít školu hotovou v květnu, svatba je v srpnu a práci taky máme, jde fakt spíš o ten pocit že dítě celkvově nechci.
Ale potěšilo mě, že aspoň myslíš, že se nemám nutit, třeba mě změní mimčo mojí kámošky :D
Ahojky, když si tak pročítám příspěvky od Káči, tak mi to připomíná novodobý trend: http://nokidding.webovastranka.cz/ . Viz zajímavé články: http://www.novinky.cz/zena/deti/204555-pro-nektere-zeny-jsou-deti-stejne-tabu-jako-drogy-nebo-sebevrazda.html (a obzvláště pak diskuze :-D)
http://deti.centrum.cz/batole/2010/12/29/clanky/rve-vam-dite-v-tramvaji-vystupte-si-neobtezujte/
čím dál více žen nechce dítě. Tedy nejen žen… ale u mužů je to “obvyklejší”. Buď si chtějí lidé užívat, cestovat atd. A dítě berou jako velkou brzdu, navíc nechápou, proč by se měli “obětovat”, když je dnes tolik možností, jak se zabavit. Krom toho bytostně nesnáší děti a následně jejich ploditele. Je to zkrátka asi nový trend :-) Dítě je pro mnohé přítěž..
Já jednou mimčo určitě chci,ale teď ve svých skoro22 bych si to taky nějak nedovedla představit, momentálně jsem ráda, že se postarám sama o sebe. A snad už za pár let nebudu vyhledávat tolik “kariérních” zkušeností a všelijakých příležitostí, do kterých se teď hrnu po hlavě, že si skoro nemám čas udělat večeři, a budu chtít radši rodinu a teplo domácího krbu :-)
Já osobně myslím taky na to dítě – jsem netrpělivá sama o sobě, občas dost náladová a po práci chci mít svůj klid, svoji pohodu u časopisu a čaje nebo v posilovně, nechce se mi letět domů a vařit večeři a patlat se s dětskou výživou…Taky myslím prakticky – v červnu se stěhuju z republiky, potřebuju pracovat minimálně rok abych dostala dobrou mateřskou, přítel je ve druháku na výšce (začal trošku později) a rozhodně nemáme prostředky k tomu mít dítě. Taky bych si sobecky chtěla po škole i užít, ne hned začít rodit…a navíc nemáme vyřešenou jazykovou bariéru, na chudáka mimčo by se mluvilo 4jazyky!!!
Ano, uznávám že většina důvodů je sobeckých, ale dítě musí být chtěné a pokud to prostě necítím ani v tom nejzazším koutku srdce, tak by mi ho bylo snad i líto. Domluvili jsme se na horizontu 5let, pak se uvidí…
A je mi jen 24, to je snad ještě času až dost, ne? :)
Holky máte naprostou pravdu. Mě je 23 :) taky si ráda užívám, mateřsou Káči mimochodem ani nedostanu, protože jsem studentka…ale mě to neva, protože pracuji a nemusím tak na mimčo kupovat věci z druhé ruky. Taky toho mám dost a někdy si říkám, že budu malou nějakým způsobem okrádat, protože ve studiu pokračuji (narodí se před zkouškovým) a práce se taky nechci vzdávat, ale na druhou stranu nemám touhu cestovat nebo chodit na party.
U každé z nás to prostě přijde v jinou dobu a u některé třeba vůbec. Každopádně ani já si nějak nedovedu představit, že bych měla víc děti. Taky přemýšlím trochu sobecky – se dvěma dětmi bych už nestíhala pracovat a neměla bych tak na svoje hadříky, boty, parfémy… všeho se také nechci vzdát. Ale jsem ráda, že na ty moje nákupy budu mít parťačku ;)
Já jsem říkávala už odmala, že mimčo nikdy nechci… ale jak to tak bývá – nikdy neříkej nikdy.. svůj názor už jsem přehodnotila. Chtěla bych ho tak v 25-26, pádž v 30 a více už mi přijde pozdě :) Teď je mi 22 a je fakt, že bych na to momentálně ještě psychicky připravená nebyla – těhotenství se docela bojím, a taky porodu :))
Nikdy nechci mít dítě..a když,tak adoptované:d
Dekuji za pekny, prehledny a ctivy clanek. Nerada se probiram miminkama, rucickama, papanickem apod. ;) Nikomu je nechci brat, ale nekdy je toho az prilis. Diky clanku jsem se dozvedela trochu vice o tom jak to chodi v Cechach (napr. kolik utrazvuku je hrazeno nebo priplatek za partnera u ultrazvuku). Doufam, ze autorka bude pokracovat jsem zvedava na srovnani.
Sama cekam potomka a jsem ve 4. mesici. S manzelem se oba moc tesime, bylo to temer planovane. Pred rokem jsme se z Cech prestehovali do USA a ja si tedy cele tehotenstvi, porod a prvni mesice urcite zaziji tady. Zpocatku jsem byla nesva, ale lekarska pece je tu na dobre urovni a myslim, ze i pristup lekaru a personalu je velmi profesionalni a zaroven privetivy. Bohuzel zatim jine velke srovnani nemam, pac jak uz bylo zmineno, dneska se malokdo zene do materstvi brzy. Zadna z mych blizkych kamaradek jeste neni ani tehotna natoz aby mela dite. A ani ja nejsem kdejaky “rychlik’ za par dni mi bude 29let. Tim chci rict, ze budu rada za informace a zaroven, ze Kacu, Elisko, Paju i dalsi chapu a souhlasim s nimi, ze clovek by to mel citit. Pamatuji se, ze i ja jsem koketovala s myslenkou, ze budu mit misto deti karieru, cestovani a vubec vsechno co nasi za komunismu nemohli. Nicmene pak se mi postupem casu zacal nazor menit. Okolo 23 let jsem uz rodine byla vcelku naklonena, ale chtelo to nekoho kym bych si byla jista a pak jsem poznala sveho muze. :) Zaver? Clovek to nesmi moc resit, ono to prijde samo a kdyby ne? Je spousta jinych moznosti.