Miláčku, chci miminko aneb Co těhotenství a porod obnáší?

Zatímco naše maminky rodily už ve dvaceti, dnes se průměrný věk prvorodiček pohybuje kolem třicítky. Dívky si přejí úspěšně dostudovat vysokou školu, najít si vhodného partnera, cestovat, mít stálé finanční zázemí, než se rozhodnou mít miminko. Ale co když se touha po miminku ozve dříve?

Když se to podaří

Těhotenství je bezesporu jedinečné období v životě každé ženy. Pokud je děťátko plánované, pak se budoucí maminka o těhotenství dozví poměrně brzy. Už před otěhotněním se začíná zajímat o tématiku početí a zjišťuje, jak to vlastně všechno probíhá. Ty nejvíce pečlivé se na početí připravují i měsíce dopředu. Pečlivě si v lékárně kupují vitamíny a kyselinu listovou. Dopřávají si detoxikační kúry a dopřávají odpočinek v lázních. Velmi oblíbená je v posledních letech například medová masáž, která relaxuje a zbavuje tělo škodlivin.

Po ovulaci se snaží vypátrat první příznaky, které by mohly naznačovat těhotenství a v den očekávané menstruace si udělají těhotenský test. Pokud se na něm objeví vytoužené dvě čárky a menstruace se ani po několika dnech nedostaví, začíná kolotoč prohlídek u gynekologa krevních testů a ultrazvuků.

Nejen prvorodičky se o své pocity chtějí podělit, a tak vyhledávají různé internetové portály, kde mohou chatovat s dalšími těhotnými ženami a dozví se zde mnoho zajímavých informací na téma kontrol a testů, které je čekají.

U maminky v bříšku

Každá žena prožívá těhotenství jinak. Jednu trápí celodenní nevolnosti, kvůli kterým stráví tři měsíce pobytem v blízkosti toalety, jiná si očekávání miminka užívá bez mráčků až do konce. Obvyklá délka těhotenství je 40 týdnů. Za tu dobu čeká ženu mnoho změn. Hormony jsou mocná zbraň a dokážou s ženským tělem pěkně zatočit. Mezi obvyklé problémy doprovázející ženu v očekávání patří trávicí potíže (nevolnost, zácpa, nadýmání, pálení žáhy) a nesnášenlivost pachů i některých potravin. V průběhu se přidají závratě, oteklé nohy a samozřejmě rostoucí bříško.

Těhotenství je sice krásným obdobím v životě ženy, zejména když pocítí první pohyby miminka, zároveň je dobou odříkání (alkoholu, nikotinu, kofeinu, léků a nezdravých potravin) i neustálého strachu. Nastávající maminky mají také často snížené sebevědomí, cítí se pro svého partnera neatraktivní, jsou unavené a chybí jim společenský život. I v tomto období je důležitá podpora partnera, která může ženě pomoci těhotenství lépe snášet.

Nastal den „P“

Už je to tu. Taška je sbalená, maminka cítí kontrakce a tatínek je nervózní. Oba spěchají do porodnice a nemají tušení, co všechno je čeká. Zážitky z porodu jsou velmi individuální a není správné řídit se pocity a dojmy ostatních žen nebo si porod představovat na základě výkonu filmových hereček. Skutečnost je totiž úplně jiná. Častokrát tyto příběhy bývají zkresleny a zbytečně zastrašují prvorodičku anebo naopak celou věc až příliš zlehčují. Ideální je přiměřená informovanost, kterou lze získat v předporodních kurzech, kde se maminky naučí správné metodě dýchání a seznámí se s průběhem porodu. A to by mělo stačit.

Další neméně důležitou záležitostí je správný výběr porodnice. Ženy, které bydlí ve velkoměstech, se musejí zpravidla v porodnici registrovat. Registrace se provádí nejlépe do první poloviny těhotenství. Ale jak vybrat tu správnou porodnici? Pokud se už v průběhu těhotenství objevily komplikace, je lepší zvolit porodnici, která je specializovaná na dané případy. Další kritéria výběru mohou být: vzdálenost od domova, péče personálu o maminku a dítě, metody lékařů u porodu, příjemné prostředí a mnoho dalších. Výběr porodnice by se proto neměl podceňovat nebo provádět ledabyle.

8 komentářů
  1. K něčemu takovému bych se chlapem přinutit rozhodně nenechala, ani kdybych se pak o mimi musela starat sama. Chlapi umí být strašně nezodpovědní a myslí si, že se to snadno sfoukne, ale taková sranda to není. Zvlášť si nedovedu představit, jak bych se cítila, kdyby se mi podařilo normálně otehotnět (což už je dneska skoro zázrak) a pak bych kvůli potratu nemohla mít dítě už nikdy…

  2. Ale kdyby sis na to připadala už dost zralá a relativně jedinou překážkou by byla skutečnost, že dítě nechce tvůj kluk? Šla bys na potrat i tak jen kvůli němu? Jako je to záležitostí obou, ale ženy se to přece jen týká jaksi víc. pro chlapa je snadné říct jo, chci, nebo ne, zajdi si na potrat a já mám po strarostech…

  3. Nejspíš bych šla..sama bych dítě vychovávat nechtěla. Ale pokud by mě k tomu nutil,je to něco jiného než kdyby si to tak přál,ale přesto to pořád nechával na mě.

  4. Já se naopak bojím toho, že po mě někdy přítel děcko chtít bude, protože já se na těhotné dívám prakticky s odporem a dětem se vyhýbám velkým obloukem. A navíc být několik měsíců jako sud, sníst všechno co mi přijde do cesty a spát prakticky na záchodě, to ani náhodou. Bohužel, realita je taková že skoro každý, jakkoliv nezodpovědný chlap chce mít nakonec dítě, a co pak ženy, co dítě nechtějí? Řeknu vám, že najít chlapa, který OPRAVDU nechce dítě je sakra těžký…

Leave a Reply

Your email address will not be published.