Omlouvám se, miláčku

Chyby děláme všichni. Úplně všichni. Umět jim předcházet je jedna věc, dokázat se k nim přiznat a omluvit se za ně je věc druhá a obzvláště v partnerských vztazích naprosto nezbytná.

Žádný vztah nemůže správně fungovat, pokud si v sobě partneři uchovávají staré křivdy a zlost za přešlapy toho druhého. O umění odpouštět jsme se na Slečně bavili docela nedávno hned ve dvou článcích (zde a zde). Nyní si povíme naopak něco o tom, jak se své nejdražší polovičce omluvit.

4952170_blogFoto: 123rf

Chlapská mysl je spletitá, proto nestačí vsázet jen na svou tělesnou přitažlivost a pokoušet se nejhorší zažehnat vášnivým sexem. Důležitá je strategie a správné načasování.

Dopřej mu čas a prostor

Cítíš se provinile a pravděpodobně máš potřebu si to se svým milým všechno pořádně vyříkat a vysvětlit mu své důvody, abys měla větší klid v duši. My ženské se ze všeho zkrátka chceme vypovídat, ovšem u našich protějšků je tomu většinou právě naopak.
„Když se občas s přítelkyní pohádáme, jsem raději chvíli bez ní, abych si všechno v hlavě mohl utřídit,“ prozradil o sobě třiadvacetiletý automechanik Karel. „Zuzka to nedovede pochopit, myslí si, že pokud si to všechno nevyříkáme hned, tak to dopadne špatně. Pro mě je ale skutečně lepší ji třeba dva tři dny nevidět, popřemýšlet nad tím v klidu, vychladnout a třeba se někam zajít s kámoši odreagovat,“ dodal.
„Můj přítel po každé hádce sedne k počítači a začne hrát nějakou akční hru. Otupěle hledí do monitoru, kliká myší a dělá, že mě nevidí ani neslyší,“ stěžuje si jednadvacetiletá studentka knihovnictví Kamila. „Po nějakém čase jsem ale pochopila, že si nehraje na uraženého, ale že nad vším nejdřív potřebuje popřemýšlet a uklidnit se.“

Co z toho vyplývá? Až ve vašem jindy idylickém soužití nastanou krušné chvilky, nečekej, že se vše vyřeší hned. Dej svému milému čas, netlač na něj a zbytečně do něj nerýpej, tím bys to jedině zhoršila. Trpělivost nade vše!

Omluva nesmí připomínat souboj

Chceš se omluvit? Musíš na k tomu být skutečně odhodlaná a potlačit všechny negativní emoce. „Se svou bývalkou jsem byl už skoro dva roky, když se mi přiznala, že mě jednou na party podvedla s kamarádem,“ vzpomíná dvacetiletý student zubního lékařství Jarda. „Samozřejmě mě to ranilo, ale miloval jsem ji natolik, že bych jí byl schopný odpustit.“ Jeho bývalá přítelkyně si však omluvu vyložila po svém.  Namísto snahy o usmíření Jardu zasypala milionem výčitek a důvodů, proč si to vlastně zasloužil. „Absolutně nedokázala připustit, že chybu udělala ona, všechno se snažila převést na mě. Samozřejmě jsem přemýšlel, co jsem dělal špatně já sám, ale o toto jsem nestál,“ krčí rameny mladý student.

Za problém dost často nemůže pouze sám viník, nemalý podíl na tom má leckdy i přístup toho druhého. Nevěra je ovšem nevěra a nedá se tím omluvit. Pokud ti na vašem vztahu něco vadí nebo v něm cokoliv postrádáš, snaž se to se svým partnerem řešit narovinu a hlavně zavčas. Omluvit se znamená připustit vlastní pochybení, výčitky musí jít stranou. Pokud jsi jich stále plná, nejsi ještě připravena na to, aby ti druhý mohl odpustit.

Opravdu mě to mrzí

Říct „tak teda promiň“, aniž by na tobě bylo jakkoliv znát, že tě celá záležitost třeba jen trošku mrzí, je naprosto zbytečné. Pokud si opravdu přeješ, aby ti ten druhý odpustil, musí si být jistý, že omluvu myslíš vážně a neříkáš vše jen proto, abys měla konečně pokoj.
„S Hankou jsme se neuvěřitelně pohádali a vypadalo to, že je úplný konec. Když už jsem se s tím začal smiřovat, přišel mi od ní e-mail, že se nad vším znovu zamyslela a pokusila se na celou záležitost podívat z mé perspektivy a teď se stydí, jak se ke mně chovala,“ říká devatenáctiletý student gymnázia Lukáš. „Sešli jsme se, znovu to všechno s klidem probrali a náš vztah je od té doby dokonce lepší a otevřenější než dřív,“ uznává.

Na hodně chlapů platí i slzy. „Vím, že je to mé slabé místo, ale prostě si nemůžu pomoct, když vidím holku plakat. To je pro mě důkaz, že je jí to všechno líto,“ přiznává dvaadvacetiletý informatik Vilda. Se slzami se to však rozhodně nesmí přehánět a nemůžeš spoléhat na jejich zázračné účinky. Jakmile překročíš přípustnou hranici, přestanou fungovat, ať už to s nimi opět hraješ nebo výjimečně myslíš upřímně.

Eliška R.

Je jí třiadvacet, žije v Brně, miluje ruch a "šumění" města. Ve volných chvílích se často baví vařením nebo brouzdáním po obchodech. Sní, že jednou bude mít šatnu o velikosti minimálně své dosavadní ložnice. Náladu jí vždy zaručeně zvednou knížky od Roberta Fulghuma a za ráj na zemi považuje francouzské Azurové pobřeží.

2 Comments

Leave a Reply to Ladislav Cancel reply

Your email address will not be published.