Každý den se oblékáme, každý den stojíme před skříní plnou oblečení a přemýšlíme co si vzít na sebe. Zkusme se teď ale zamyslet, čím vším si naše oblečení muselo projít v běhu časů. Kde mají kořeny naše džíny, kde sukně, kostýmky a halenky?
Tuto otázku si položila i Běla Janoštíková a velice osobitě vše popsala v knize Jenom pár hadříků. Originální formou popisuje historii, myšlenky a dává nám tak možnost zamyslet se a pochopit oblékání žen a dívek v dnešních i dřívějších dobách.
Od kdy šaty dělají člověka
Co je móda a módní časopisy, o tom má určitě každý alespoň jisté povědomí. Co je to ale vlastně slovíčko „vogue“? Co stálo za zrodem uznávaného časopisu, který je pro mnohé současné ženy biblí? Proč se nejznámější džíny jmenují „Levisky“, a kdo to ten pán Levi Strauss vůbec byl? Proč se říká, že „šaty dělají člověka“? Tyto a mnohé další otázky autorka popisuje s lehkostí, nadhledem, ale zárověn s vášní a historickými fakty v jednom. Troufám si tvrdit, že se jedná o knížku originální a nepostradatelnou.
Často se říká, že tohle je moderní a tohle už je dávno „out“ – slůvkem dávno, myslím v dnešní době tři měsíce staré. Móda jde dnes velmi rychle, neustále vychází nové a nové módní řady večerních rób, denního oblečení a sportovních oděvů. Jak se máme tedy oblékat správně a „in“, abychom neutratily veškeré peníze? A k tomu si neustále připadaly jako princezny a dámy, nesoucí se ladně světem. Opět mnoho otázek, na které najdeme odpověď v této knížečce.
Ukázka z knihy Jenom pár hadříků
Zamysleme se například nad obyčejnými rukavicemi. Jak běžná záležitost pro každého. Jak se k nám rukavice a rukávníky dostaly? Víš například, že rukávník byl výsadou šlechty?
“Když je člověku chladno na ruce, jako nejrychlejší a nejlogičtější řešení ho asi napadne zasunout si pravou ruku do levého rukávu a naopak. Přece, oděvní doplněk založený na tomhle prostém principu byl, jak se dozvídáme, dlouho užívám pouze šlechtou a vrchností. Prostému lidu se zapovídal.
Staré obrázky ukazují urozené, či jinak k vznešenosti vyzdvižené dámy s ručkama ukrytýma do nadýchaných obalů kožešinových rukávníků a rukávníčků nejrozmanitějších jiných materiálů a rozměrů. Někdy jsou ty rukávníky zavěšené na šňůrce kolem krku, jindy jenom tak půvabně drženy pod tělem. Ještě i k dnešku promlouvají z vyobrazení svým hřejivým slovem.
Musela to být asi opravdu dáma vzdělaná, jemná a ušlechtilá z dobrého domu, když si jen tak mohla dovolit založit ruce. Osobě dělné, neuvyklé intelektuálnímu přemítání či jiným konstruktivním myšlenkám by takové založení rukou nejspíš opravdu neprošlo. Lid prostý a rukávníčky to k sobě vskutku nejde.
První kožešinový rukávník prý lze spatřit ve Vecelliově Knize krojů z roku 1599. Vyobrazena je tu matrona z Benátek, jak ji rukávník slušivě hřeje. Inu, Benátky bývaly městem luxusu a přepychu. Tam, kdo na to měl, mohl si ruce snadno založit. – I do luxusního rukávníku. Z Benátek a Itálie prý rukávník přišel i do Evropy.”
(Jánoštíková, Běla: Jenom pár hadříků)
Pokud se jen občas zamýšlíš proč na sobě a v šatníku máš to či ono, rozhodně sáhni po této malé knížečce, skvěle se vejde do kabelky a dá ti nový náhled na oblékání a na svět kolem něj.