Od rozšíření diskusních serverů, blogů a Facebooku se velká část naší každodenní komunikace děje písemnou formou. Jistě jsi už na vlastní kůži pocítila, nakolik tě tvůj písemný projev reprezentuje.
Je opravdu nepříjemné, když se snažíš v diskusi vyjádřit svůj názor a ostatní se mu vysmějí jen proto, že jsi udělala v nějakém slově chybu. Ačkoliv si určitě pamatuješ větší část vyjmenovaných slov a ve shodě podmětu s přísudkem také většinou tipneš i/y správně, přesto existují zapeklitá slova a slovíčka, na která je dobré dát si pozor.
Zapeklité číslovky
Vyber správný tvar:
a) 18 té narozeniny
b) 18-té narozeniny
c) 18. narozeniny
Nebudu tě dlouho napínat, správně je samozřejmě třetí možnost. Tečka za číslicí signalizuje, že půjde o řadovou číslovku a lidský mozek (od mládí tomu učený) dešifruje tvar správně.
Ale co když nejde o řadovou číslovku? Jaký tvar bys vybrala v následujícím příkladě?
a) sada o 10 ti kusech
b) sada o 10-ti kusech
c) sada o 10 kusech
Céčko je opět správně. Není potřeba naznačovat čtenářům, jak mají číslovku skloňovat. Většina z nich to udělá instinktivně a vůbec se nad tím nepozastaví. Pokud si nejsi jistá, jak číslo správně zapsat, použij některou z jazykových příruček a nebo nahraď číslo slovem. Pak chybu určitě neuděláš!
Záludný podmiňovací způsob
„Chtěli by jste nás vidět?“ ptá se plakát nejmenovaného českého cirkusu. Ano, chtěli bychom vás vidět – zpátky ve školních lavicích! Autor tohoto nápisu se dopustil časté chyby, které se říká hyperkorektnost. To znamená, že se snaží psát spisovněji než spisovně, bohužel s opačným výsledkem. Tutéž chybu můžeš potkat například ve slově kdybyste – hyperkorektně kdyby jste, někdy dokonce kdyby ste.
Před ALE vždy čárka? Omyl!
Ve škole nás učili, že před ale máme psát vždycky čárku. Časem se ale ukazuje, že to není pokaždé pravda. Pokud ve větě figuruje slovo ale jako spojka, čárku před ním samozřejmě psát musíme. Občas se však stane, že ale funguje jako částice, například ve větě: „To jsou ale vlasy!“ nebo “To je ale omyl.” Určitě sama cítíš, že tady čárka před ale nemá co dělat.
Pozor na výry, díže a odpadky
Slovo vířivka se ukázalo být skutečným oříškem pro mnoho českých internetových pisálků. Především na inzertních serverech najdete bezpočet prodávaných výřivek. Jak to funguje? Nejspíš tak, že potopíte výra pod hladinu a ten chudák bitím křídel zvíří vodu jako v opravdové vířivce.
Podobné trable jsou se slovem dýško. Toto hovorové slovíčko označuje spropitné a pochází ze staršího diškrece, převzatého z německého die Diskretion. Můžeš ho tedy psát s tvrdým i měkkým i (dýško i díško), ale určitě ne se ž (dýžko, natož dížko!).
Čeština je sice někdy obtížná, většinou však jde logicky zdůvodnit, proč píšeme věci tak, jak je píšeme. Proto každá z nás ví, že podpatek je pod patou, zatímco odpadek je to, co odněkud odpadlo. A proto nosíme podpatky, nikoli podpadky.
Vypadá to jako zkratka – ale není to zkratka. Co je to?
A nakonec poslední malý testík. Najdi správný rozkazovací způsob od slovesa vidět:
a) viď
b) viz
c) koukej
Pokud jsi tipovala a) nebo b), nemůžu ti vytknout v podstatě žádnou chybu. Viď je tvar, který se používá v hovorové řeči, zatímco viz je dnes už spíš archaicky chápaný výraz, se kterým se setkáš nejčastěji v odborné literatuře. Používá se zde jako prostředek pro odkázání na určitou stranu publikace nebo na jinou knihu: „Viz strana 50.“ nebo „Viz stranu 50.“ Píše se tedy bez tečky a znamená „nahlédni/podívej se na stranu 50.“
Psát hezky česky určitě neznamená držet se při běžné komunikaci striktně spisovné češtiny a neuhnout ani jedinou koncovkou. Znamená to vnímat svůj rodný jazyk a přemýšlet nad ním. Držím ti palce v boji s češtinou a přikládám pár odkazů, které by se ti v něm mohly hodit:
Pěkná lekce čj=))
Páni, doopravdy užitečný článek, zvlášť v dnešní době plné samého “nwm, mmnt, btw” apod.:) Opáčko z češtiny nikdy neuškodí, teda aspoň ne to internetové v podobě zajímavého článku:)
Dík za tento článek, moc jste mi pomohly.