Sebeobrana – více než fyzický trénink

Každý den nás média zahrnují zprávami o znásilněných, napadených či zbitých ženách. Našim rodičům z toho přibývají šediny, nám občas běhá mráz po zádech. Kamarádky trumfují pepřovými spreji či radami o kopání do rozkroku, ale jaké by to bylo doopravdy? Co kdyby ses musela skutečně bránit?

O sebeobraně žen existuje mnoho mýtů a předsudků. Univerzální babská rada o kopání do rozkroku nepomáhá, máš-li na sobě úzkou sukni, v horším případě pokud se ti kop nezdaří a útočník tě chytí za nohu či upadneš na zem. Dobré není ani na obranu rezignovat a spoléhat na to, že útočníka nebudeš bavit či že ti alespoň tolik neublíží. Takové chování je hazard s vlastním životem. Kdo ti něco podobného radí, nemá ponětí o motivaci ani psychologii útočníků. A pepřový sprej? Nebudeš-li dost rychlá a obratná v jeho použití, útočník ti jej sebere a použije proti tobě. Má totiž na své straně moment překvapení a hrubou sílu.

Jak z toho ven? Jak se nemuset bát při každé večerní cestě domů? To nejlepší, co můžeš dělat, je sebeobranu si vyzkoušet „nanečisto“ v nějakém speciálním kurzu pro ženy.

Kurz sebeobrany – má to cenu?

Dobré kurzy sebeobrany pro ženy jsou víc než fyzickým tréninkem. Hlavní roli v jakékoliv krizové situaci totiž hrají naše znalosti a psychika. Důležité je naučit se odhadnout, kdy a kde by mohlo k napadení dojít a jaký člověk může být útočníkem. S těmito znalostmi se krizové situaci snadněji vyhneš. Pokud už v krizové situaci jsi, je dobré vědět, jak se chovat. Co říkat, nebo zda mlčet a kdy začít sama sebe aktivně fyzicky bránit. Při samotném fyzickém tréninku bys měla mít možnost vyzkoušet si údery, kopy, vyprošťování z držení či škrcení, sebeobranu v sedě a na zemi, a také způsoby, jak při sebeobraně využít předměty denní potřeby: propisku, tvrdou hranu diáře, podpatky bot, lahev s vodou a tak dál. Kurz ti také pomůže zjistit, jak reaguješ v krizové situaci, jaké to je dát facku nebo ránu pěstí a jaké to je křičet z plných plic. Všechny tyto dovednosti ti pomohou v krizové situaci rychle a účinně reagovat. Zároveň také boří bariéry, o kterých často ani nevíš: zábranu důrazně se ohradit nebo zakřičet na veřejnosti, zábranu útočit člověku na obličej, krk a oči. Je zajímavé poznat své vlastní hranice a zjistit, po jaké době usilovného snažení ztrácíš sílu a vůli bojovat. Nic se také nevyrovná pocitu, když se ti konečně daná technika podaří a trenér či figurant leží bezmocně na zemi. Každý kurz má smysl. Schopnost ubránit se však nezískáš za týden či za měsíc. Je třeba zajímat se o vlastní bezpečnost, přemýšlet o ní a v nejlepším případě také čas od času navštívit kurz sebeobrany pro ženy.

[toggle_content title=”Naše nejčastější omyly (klikni a otevři)”]

Myslíme si, že pokud na nás někdo zaútočí, bude to nejspíš neznámý agresor, úchyl nebo šílenec.

Špatně! Nejčastějšími útočníky jsou muži, které oběť dobře zná. Může to být spolužák na školním večírku, opilý bratrův kamarád na oslavě narozenin, dotěrný kolega nebo nadřízený v práci. Může to být zhrzený bývalý přítel. A dokonce to může být i kamarád, který se nabídl doprovodit tě v noci domů, aby ses nebála. Útočníkem se může stát i ženatý muž s dobrou pověstí, do kterého by to okolí nikdy neřeklo.

Čti také: Prosím, neubližuj mi. Ani z lásky.

Myslíme si, že pokud nebudeme vyzývavě oblečené, útok se nám vyhne.

Zase špatně. Ani sexuálně motivované útoky nebývají pouze o sexu. Motivací útočníka je obvykle moc: touží mít převahu, pocit, že si může dělat, co chce. A zda bude jeho oběť v minisukni nebo v teplácích, je mu v podstatě jedno. Fyzická přitažlivost ženy není v takové chvíli rozhodující. Útočník před rozhodnutím zvažuje především to, zda bude schopen vyhlédnutou oběť přemoci. Pokud nevypadáš jako snadná oběť (působíš sebevědomě, v ruce držíš deštník či tenisovou raketu), máš větší šanci, že si útok na tebe raději rozmyslí. Také aktivní obrana může útočníka odradit – chce si dokázat svoji převahu, a pokud toho nemůže snadno dosáhnout, raději uteče.

Čti také: Znásilnění. Nebezpečí, které se tě netýká?

Myslíme si, že náš boj je kvůli fyzické převaze muže předem prohraný.

Je pravda, že silou proti většině mužů nic nezmůžeme. Trenéři sebeobrany však tvrdí, že síla je jen jednou složkou boje: dalšími jsou rozhodnost, technika a strategie – věci, kterým se může naučit i žena. V kurzech sebeobrany zjistíš, že nejúčinnější je využít slabin, které má i ten největší silák: citlivé oči, nos, uši a krk. Trénovaná žena je zkrátka nepříjemný soupeř!

Myslíme si, že kurz sebeobrany nemá smysl, protože nejsme bojovné, nemáme svaly a stejně bychom se neubránily.

V kurzu sebeobrany zjistíš, že bojovného ducha má každá z nás. Někdy ho však záměrně potlačujeme, protože okolí po nás chce, abychom byly slušné, něžné a roztomilé. V krizové situaci je však potřeba najít vůli a psychickou sílu k obraně svého vlastního života. Proto je nejlepší vyzkoušet si to v kurzu, vidět ostatní ženy, jak se potýkají se stejným problémem. Jejich přístup ti může být inspirací.
Svaly, jak už jsem psala, hrají v sebeobraně malou roli. Kurz tě však může inspirovat také k větší fyzické aktivitě, abys zvýšila svou výdrž nebo si nějaké ty svalíky vypěstovala, což není nikdy na škodu.
Poslední obava je vždy oprávněná. Vždy je těžké se ubránit. Díky dobrému kurzu se však naučíš rozpoznat rizikovou situaci a vyhnout se jí, případně vybruslit z ní ještě ve fázi před napadením. A to je velmi důležité!

[/toggle_content]

Ve všech větších městech fungují kurzy sebeobrany založené na různých bojových uměních nebo stylech. Vyzkoušet nějaký z nich je vždy přínosem. Už jsi některý navštívila? Napiš nám své zkušenosti!