Vztah je jako kytka – musí se zalévat

Před pár dny jsme vedly živou diskusi s kamarádkami na téma “jak se líbit chlapům i po letech soužití”. Lze si udržet jeho zájem a jakýsi “erotický náboj”? Názory byly dost odlišné. Co si o tom myslíš Ty? Pokud máš přítele nějaký ten rok, co děláš, abys pro svého milého byla stále přitažlivá?

Dbej o sebe

Můžu zmapovat sebe samu po skoro šesti letech vztahu. Zpočátku jsem se opravdu snažila, když jsme někam měli vyjít, abych vypadala jako ze žurnálu. Hodiny před šatníkem, hodiny v koupelně a pořád jsem si nebyla ničím jistá. Po nějakém čase se intervaly zkrášlování zkracovaly. Pak už jsme se dostali do fáze, kdy mne to jen zdržovalo. Časem mi už dokonce ani nevadilo, když jsem před svým přítelem ním byla nenamalovaná nebo v domácím oblečení. On sám mi říkal, že mne miluje i nenamalovanou. Přesto si myslím, že některé věci by se opomíjet neměly. I když je to v některých chvílích obtížné vypadat opravdu dobře, tak učesané vlasy a alespoň čisté oblečení považuji přece jen základ.

Jedna má známá má také stálého přítele již několik let. Svůj vztah považuje za samozřejmost a o nepokládá za nutné o sebe jakkoliv nepečovat, aby se příteli líbila. Dokonce už ani nikam nechodí, zlenivěla a jen čeká, kdy ten její poklad přijde domů, dá mu jídlo a společně zapnou televizi. Možná má to své jisté, ale já mám stále pocit, že když už ani já sama nebudu chtít vypadat dobře před mým milým, jak dlouho mne bude shledávat atraktivní on? Nebude se za chvíli ohlížet jinde?

Moje rady zní:

1. Vždy buď alespoň učesaná.
2. Oholené nohy a podpaždí jsou nutné i v dlouhotrvajícím vztahu
3. Používej deodorant! Není třeba utrácet drahé parfémy, ale vždy bys měla být čistá a svěží.
4. Když našetříš nějaké penízky, buď si kup něco pěkného na sebe (třeba novými kalhotkami nikdy nic nezkazíš), nebo naopak kup maličkost broučkovi! Určitě se budeš těšit, až ho uvidíš v nových boxerkách.

Mocná síla překvapení

Stereotypu v trvalém vztahu se jen tak lehce nevyhneš. U nás je naprosto jasné, že vstanu, udělám nám snídani a svačinu do školy, a pak až vzbudím přítele. Já se naopak například nemusím starato auto. Nebo bych nedokázala opravit vratkou poličku. Takováto “dělba práce” může jednoho dne vyvolat pocit, že je to všechno dokolečka dokola a že neděláš nic jiného, než že umíváš nádobí a vaříš. A právě občasná překvapení stereotyp mohou přelomit a společné soužití okořenit.

Má kamarádka Veronika chodí se svým přítelem už pěknou řádku let, dokonce spolu také bydlí. Na Valentýna celý den čekala, že ji její M. něčím překvapí. Dokonce mu kdysi řekla, že od vztahu očekává, že se čas od času budou snažit toho druhého překvapit, a pokud možno příjemně.  Mirek zpočátku couval a vymlouval se na dobu, kterou jsou spolu, že je čím dál těžší něco vymyslet. Pravdou ovšem je, že vždy se něco najde, dáme-li si na tom záležet.
Večer už Veronika vzdala všechny své tužby a šla zkroušeně do sprchy. Když se vrátila, v obýváku bylo na zemi vyskládané obří srdce ze svíček, které osvětlovaly místnost. V pokoji hrála jejich písnička a M. stál uprostřed ustrojený k tanci.

Vztah je jako kytka. Musíš jí dát vodu, základ života, někdy za čas přihodit trochu hnojiva, které kytku povzbudí a oživí. Hnojit nemusíš pořád, ale nesmíš na to zapomenout. Neb i ta nejsilnější kytka jednou může umřít nedostatkem péče, přestože jsi ji nepřestala milovat!

Text: Terezka
Foto: SXC.hu