Bio džusy, bio brambory nebo třeba bio maso dnes jednoduše frčí. Chceme žít zdravě a věříme, že díky bio výrobkům prospíváme nejen svému tělu, ale také okolnímu prostředí. Co naplat, že produkty organického zemědělství jsou minimálně dvakrát dražší než ty běžné, kdybychom je kupovali všichni, svět by byl přece mnohem lepší… Opravdu je tomu tak, anebo se jedná o pouhou módní vlnu?
V dnešním uspěchaném světě nemáme čas denně pobíhat po vlastní zahrádce, pěstovat si své brambory, rajčata a papriky. Naštěstí tu jsou supermarkety, kde čerstvou zeleninu i ovoce koupíme po celý rok, kdykoliv si usmyslíme. I nad nimi však stále častěji ohrnujeme nos. Jsou přece plné chemikálií. V případě bio surovin naopak věříme, že nám je s láskou vypěstoval nějaký šikovný farmář v čisté přírodě a bez použití jakýchkoliv umělých hnojiv.
Ovšem ani bio výrobky nejsou až tak nevinné, jak se může zdát a jak nám to předhazují média a reklamy. Přečti si, co všechno se za označením „bio“ může skrývat.
Šest největších mýtů o biopotravinách
Mýtus první: Bio výrobky jsou šetrné k životnímu prostředí
Fakta: Organické zemědělství neznečišťuje půdu a vodu pesticidy či jinými chemickými látkami – to je samozřejmě pravda. Ale podívejme se na to z trochu jiného úhlu pohledu. Moderní způsoby pěstování plodin a používání umělých hnojiv několikanásobně zvýšily výnosy zemědělců. Tím pádem i na půdě menší rozlohy je dnes možné úspěšně vypěstovat maximum, což je vzhledem ke stále rostoucí světové populaci zásadní – a i přesto většina lidí na naší planetě stále trpí hladem. Pokud bychom chtěli vypěstovat stejné množství surovin jako nyní výhradně přírodní cestou, potřebovali bychom k tomu několikanásobně více půdy. Jenže tu bychom získali jedině tak, že bychom vykáceli další miliony čtverečních kilometrů lesů a museli bychom zasáhnout také do posledních zbytků divoké přírody, které už teď kvůli rozšiřujícímu se zemědělství neustále ubývá.
Mýtus druhý: Bio výrobky jsou mnohem výživnější
Fakta: Odborníci v tomto nejsou až tak zajedno. Ano, existují studie, které prokázaly, že například organicky pěstovaná rajčata v sobě mají mnohem více vitamínu C než ta z běžného zemědělství a že bio kukuřice a jahody obsahují více prospěšných flavonoidů. Jiné studie naopak žádné významné rozdíly neodhalily, hodnoty živin se často liší pouze nepatrně. Mnohem podstatnější dopad na množství živin má to, zda jsou plody dostatečně zralé, jakým způsobem a jak dlouho byly skladovány. Pro představu: například špenát už týden po sklizení ztrácí kolem poloviny množství kyseliny listové.
Mýtus třetí: Biopotraviny mají přirozeně lepší chuť
Fakta: Maliny, jahody nebo meruňky jsou vždy nejsladší, když si je natrháš na své vlastní (respektive babiččině) zahrádce. Domácí ovoce i zelenina mají lepší chuť než ty z obchodů, protože je jíš čerstvé, často bezprostředně po utržení. Bohužel jsou jen sezónní záležitostí. V supermarketech je bez problémů seženeš i v polovině ledna, ale možná budeš zklamaná, že to „prostě není ono“. Jejich nevýrazná chuť ovšem není způsobena přímo způsobem pěstování.. Žádné ovoce zkrátka nechutná, jak nejlíp může, po dlouhé cestě z teplých krajin zavakuované v sáčcích a ještě nějakou dobu skladované v chladicích boxech, než se konečně dostane na pulty v obchodech a následně nám na stůl.
Mýtus čtvrtý: Organicky vypěstované ovoce ani zeleninu nemusíš před konzumací umýt
Fakta: Doma tě určitě učili, že než se zakousneš do jablka z obchodu, musíš si jej nejprve pečlivě omýt pod kohoutkem, protože jsou na něm zbytky postřiků. Pokud jsou tedy biopotraviny pěstované bez jakýchkoliv postřiků, nabízí se, že je asi není až nutné předem oplachovat. Opak je ale pravdou. Na biofarmách se jako hnojivo obvykle používá zvířecí trus. Z něj se na plody můžou dostat bakterie, které dokážou zamávat také s lidským zdravím. Proto si ani bio ovoce a zeleninu nezapomínej pořádně umýt.
Mýtus pátý: Nakupováním bio potravin podporuješ malé farmy
Fakta: To platí pouze v případě, že si dopoledne zajdeš na „Zelňák“ a nakoupíš čerstvé suroviny přímo od drobných pěstitelů, kteří na trh přicházejí s tím, co si vypěstovali organickým způsobem doma na zahrádce. Drtivá většina biopotravin v obchodech a organických surovin používaných k výrobě bioproduktů se dováží ze zahraničí a většinu známých značek vlastní velké zemědělské konglomeráty, pro které organická výroba představuje pouze nepatrný zlomek celkové produkce. Navíc na dopravu bio potravin ze zahraničí jsou potřeba tisíce litrů paliva, čímž dochází ke znečišťování ovzduší. Nabízí se tak otázka, jestli nakonec není lepší kupovat obyčejné mléko z českého kravína než extra bio z Alp…
Mýtus šestý: Všechny biopotraviny jsou zdravé a prospěšné pro tělo
Fakta: I bio chipsy (ano, až tak daleko módní bio vlna zasahuje!), jsou pořád jen chipsy. Nesejde na tom, že brambory použité k jejich výrobě byly hnojeny přírodním hnojem. Když se jich budeš přejídat, přibereš z nich úplně stejně jako z obyčejných chipsů.
Co je na biopotravinách skutečně plusem?
Humánnější živočišná výroba
Bio mléko a maso většinou pochází z malých farem, kde je o zvířata daleko lépe postaráno než ve velkých masokombinátech. Mají více prostoru, dostanou se i na slunce a žerou přirozenou potravu, ne granule plné chemikálií, aby co nejrychleji vyrostla a mohla jít dříve na porážku. Chemikálie a antibiotika z masa se navíc z jídla dostávají také do našeho organismu.
Záruka kvality
U běžných potravin si často nemůžeš být jistá jejich kvalitou, takže leckdy nevíš, co vlastně jíš. Biopotraviny procházejí přísnými kontrolami. Aby cokoliv dostalo nálepku „bio“, musí splňovat stanovená kritéria – potravina musí být například vyrobena minimálně z 95 procent čistě organických složek. Pokud jich obsahuje třeba jen 70, může na ní být uvedeno, že pouze „obsahuje organické suroviny“.
Co si myslíš o biopotravinách? Dáváš jim přednost, nebo si myslíš, že je kolem nich jen zbytečný povyk?