[button link=”https://slecna.info/tag/zuzcin-blog/” color=”green”]ZUZČIN BLOG[/button]
Každá žena může být krásná. Ať už je vysoká nebo malá, blondýnka nebo zrzka, ať má klidně nohy do Ó nebo velký nos. Jen by měla vědět, jak upozornit na svoje přednosti a skrýt nedostatky. Anebo jak udělat z nedostatku přednost.
K napsání tohoto článku mě inspirovala moje kamarádka. Mladá maminka dvou malých dětí, která (ne)bojuje se svou nadváhou. Známe se od základní školy a už tam patřila mezi největší tlouštíky. Děti se jí posmívaly, ale jakoby jí to ani nevadilo. Nestyděla se vytáhnout z tašky svačinu jak pro dřevorubce, při obědě si většinou dávala na přidání. Zkrátka měla jídlo ráda. A to už jí zůstalo až do dospělosti. Dnes váží kolem devadesáti kil. Nikdy jsem ji však neslyšela, že by si na svoji silnou postavu stěžovala. Naopak, ráda se chlubí velkým poprsím. Je to sebevědomá žena, ze které skutečně sálá krása, přestože nevypadá jako modelka.
První krok: spokojenost
Ptala jsem se jí, jak to dělá, že jí to stále tak moc sluší. Sama mám dny, kdy vypadám jako bubák a na svět se jen mračím, ale ona ne, ona jen a jen září. Odpověděla mi, že je to tím, že je sama se sebou smířená. Je si vědoma toho, jak vypadá, ale v pubertě se kvůli tomu natrápila až moc a teď už ví, že je to zbytečné. Vyzkoušela mnoho diet, ale bez pořádného žvance prostě nemůže být. Samozřejmě ví, že to není správné, že ohrožuje svoje zdraví, že není zrovna ideálním příkladem pro svoje malé děti, že její styl stravování stojí spoustu peněz. Přiznává, že je na jídle závislá, ale za ty roky si alespoň vytvořila systém. Jí velké porce jídla, ale pravidelně a dvakrát týdně chodí na cvičení. Tak dosáhla toho, že již několik let nepřibírá, a to jí stačí ke spokojenému životu. Přiznává, že by ráda zhubla, ale prozatím jí toto vyhovuje. Je šťastná, že se může pořádně nacpat, dát si ke snídani tři rohlíky s velkou vrstvou másla a k večeři plný talíř svíčkové s dvanácti knedlíky.
Čti také: Strašák jménem OBEZITA
Druhý krok: pečuj o sebe
Je tedy základem úspěchu mít se ráda taková, jaká jsem? Neporovnávat se s jinými ženami, a už vůbec ne s těmi z časopisů? Ano, ale to nestačí. Zavři oči a zkus si moji kamarádku, o které ti vyprávím, představit. Co vidíš? Devadesát kilo na stošedesát centimetrů výšky. Černé tříčtvrtky, volnější tričko a plandavou mikinu? Tak to je špatně. Ona by totiž z fleku mohla předvádět nejžhavější módní trendy. Vždy je perfektně nalíčená, má skvělý střih a krásnou barvu vlasů. Díky tomu, že pracuje jako manikérka, jsou samozřejmostí upravené nehty. Potrpí si na značkové kabelky a vlastní záviděníhodnou sbírku bot. Nikdy nenosí vysoké podpatky ani platformy, protože v nich prý neumí chodit, o to zajímavější je, kolik krásných modelů dokázala sehnat!
Správný výběr oblečení je základ
Oblečení – to je kapitola sama pro sebe! Moje kamarádka se nebojí výrazných barev, ale ani jemných pastelových, jaké bys na plnoštíhlých ženách těžko hledala. Že rozšiřují? Takové poznámce se ona jen zasměje a odpoví: „Na mně už se nedá nic víc rozšířit!“ Proto také tak nerada nosí černou barvu. „Ano, černá zužuje, ale když se někdo blíží k metráku, nemůže být tak naivní a myslet si, že ho černého kalhoty spasí,“ říká s úsměvem na tváři. Na co si však při výběru kalhot a sukní dává pozor, je gramáž materiálu. Čím je oděv lehčí, tím je průsvitnější a bílé kalhoty, pod kterými se viditelně rýsuje celulitida, moc parády nenadělají. To už je lepší volbou lehounká sukně se spodničkou. Trička nosí většinou s výstřihem do V a nebojí se ukázat žlábek (však jsem říkala, jak je pyšná na velká prsa), ráda má i tuniky v kimonovém střihu se spadlým ramenem. Místo mikin si kupuje sáčka do pasu, která převážně nechává rozepnutá, a pod ně obtažené tričko s pěkným výstřihem. Když už se musí výstřihu vzdát, tak jen proto, že si kolem krku ováže barevný šátek. Trochu extravagantní by se v jejím podání mohly zdát turecké kalhoty se sníženým sedem, ale opak je pravdou, moc jí sluší! Nebo třeba proužky – údajně nejsou pro silné postavy vhodné. Ale když nevedou vodorovně ale šikmo, jsou perfektní.
Čti také: Rozvíjej v sobě přirozené sebevědomí
Šatník mojí kamarádky je bohatý stejně jako kosmetický kufřík. Ono ji totiž moc baví pečovat o svůj zevnějšek. „Měla jsem období, kdy jsem nosila jedny rifle a jeden svetr, skoro jsem se nemalovala a všude jezdila autem, i na tu nejmenší vzdálenost. Nechtěla jsem mezi lidi, protože jsem se styděla za to, jak jsem tlustá. Ale to je už za mnou. Teď se sama sobě líbím, i když nemám ideální míry. Až přijdou nějaké zdravotní komplikace, nebo zkrátka něco opravdu vážného, co mě donutí zhubnout, tak to udělám. Ale do té doby se budu klidně cpát a nalejvat bílým rumíčkem, protože je mi takhle fajn.“
Text a foto: Zuzka Machovcová