“Jmenuju se Klára, je mi 24 let a nemám levé prso. Můj příběh začal asi před rokem a půl, kdy mě potkalo hektické období. Dokončila jsem školu, našla jsem si práci, kvůli které jsem se musela odstěhovat. Jsem na rodiče dost citově fixovaná, takže to pro mě byl problém. Navíc v Brně zůstal i můj přítel Lukáš. Začátky v novém městě byly těžké, práce, stěhování.”
“Nato mi můj dlouholetý přítel řekl, že chce něco jiného, co mu nemůžu nabídnout, seznámil se s jinou dívkou a rozhodl se to zkusit s ní. Složila jsem se.
Když jsem se jakž takž vzpamatovala, konečně jsem měla čas obejít doktory. Zašla jsem ke gynekologovi. V čekárně jsem seděla a četla jsme si brožurky, jedna byla o samovyšetřování prsou. A o rakovině prsu. Když jsem to četla, uvědomila jsem si, že mě levé prso delší dobu pobolívá, navíc se dost zvětšilo, takže jsem musela nakoupit nové podprsenky. Jak jsem si toho nemohla nevšimnout?
V ordinaci jsem požádala gynekologa, aby mi prso prohlédl. A už jen jeho pohled mluvil za vše. Byla jsem tak vyděšená. Doma jsem jen ležela a hladila si prso a cítila jsem tam tu bulku. Pořád jsem věřila, že je to omyl, že to bude nějaká banalita a že budu v pořádku. Poroto jsem o tom nikomu neřekla. Čekala mne vyšetření. První byla biopsie, při níž mi do prsa strkali divnou hadičku, která odebrala trochu vzorku z bulky. Odběr byl poslán na rozbor na histologii. Byla to nejhorší doba, co jsem kdy zažila. Seděla jsem a doufala, že přijde lékař a řekne: „Kláro, jste v pořádku.“ Ale na tom zatraceném papíru bylo jen, že je to zhoubné. Víc si ani neuvědomuji, pořád jsem o tom uvažovala, co to vlastně znamená.
Lékař mi zatím vyjmenovával různé způsoby léčby, které by bylo možné podstoupit, ale jasně mi doporučil totální mastektomii. Prostě mi říkal, že mi vezme prso. Jinak se rakovina může rozlézt do celého těla a mohla bych umřít. Já můžu umřít. Vezmou mi prso. Co budu dělat? Jak tak můžu žít? Co mám komu říct? Budu ještě vůbec žena?
Lékař stanovil termín operace. Seděla jsem v nemocničním pokoji a brečela. Slzy mi stékaly po tvářích. Nechtěla jsem nikoho vidět. Ty jejich soucitné pohledy, které mi stejně v ničem nemohly pomoci, mi šly neuvěřitelně na nervy.
Probouzím se. Cítím šílenou bolest. Bolí mě prso. Haha, vždyť žádné nemám. Jsem mrzák, odepsanec. Zase jen tiše pláču do peřin. Každý se pořád strachuje, jestli jsem v pořádku, co mi chybí, jak se cítím. Co jim mám říct? Nejsem v pořádku, chybí mi kus ženství, sebevědomí, pochopení a chci vrátit čas. Můžou to pochopit? Asi těžko.
Zase je u mě sestra, koukám, co drží v ruce. Vypadá to jako větší kopeček pudinku. Jen je to v tělové barvě, v druhé nese takovou trochu divnou podprsenku. Vezmu svoje nové „prso“ a snažím se ho tam vecpat. Nejde mi to. Hážu to vztekle po sestře a křičím na ni, ať táhne.
Za chvíli zase návštěva. Psycholog. Asi si tu všichni už myslí, že jsem blázen. Proč mi nedají trochu klidu? Proč mi nedají čas se s tím vyrovnat? Proč do mě ryjou? Jim nic nechybí. Jim je dobře, ale mně ne a nechci ničí pomoc. Jsem tak sama.
Hlavou se mi honily myšlenky, coby kdyby. Znáte to? Jako třeba kdyby mi nedali práci, nemusela bych se odstěhovat, nemusela bych řešit rodinné krize a té pitomé rakoviny bych si všimla dřív. Třeba by to ještě mohli operovat a já mohla své prso mít. Nenávidím tu práci.
Lékař mi vysvětlil, že medicína činí pokroky. Mohou mi implantovat nové prso. Vloží tam implantát a trochu živých tkání. Doporučí mi skvělého plastického chirurga, který prý dokáže zázraky. Hm, ten by se i hodil! Škoda jen, že neumí vrátit čas, nebo mi „zasadit“ nové živé prso.
Návrat do „normálního“ života je těžký. Najednou všude vidím dívky v krásných tílkách s odvážným výstřihem. Všude jsou matky kojící děti. Všude je láska a pohoda. Všude jsou krásná prsa. Pořád se mi zdá, že se na mě každý dívá. Že všichni musí vidět, že to nemám. Aspoň jsem měla ten pocit. Nevím, jestli se toho pocitu kdy zbavím. Závistivě teď v létě okukuju bazény. Stydím se, proto tam nechodím. Jak by se asi všichni koukali na pěknou holku s jedním prsem?
Fajn je, že jsem se seznámila se super ženskýma, které prožívají to, co já. Víte, nikdo nedokáže pochopit to, co neprožil. Nyní uvažuji, že se zapojím do hnutí, které bude prosazovat kontrolu prsů i u mladších žen a dívek. Aby se jim nestalo to, co mně. Aby bylo více slyšet o rakovině prsu.
Snažím se znovu žít. Jde to těžko, ale snažím se. Ono nešlo jen o podstoupení mastektomie, šlo taky o chemoterapie, po kterých mi bylo špatně. Navíc se bojím, že se to vrátí. Spousta žen, které rakovinu měly, ji mají znovu. Některé si nechávají preventivně odebrat i druhé prso. Zatím nevím, jak to bude se mnou. Zatím bojuju s tím, že jsem přišla o jedno. To druhé jim nechci dát!”
V České republice je zhruba 5000 žen, které rakovinou prsu trpí. Postižení mohou být ale i muži (ti však tvoří asi jen procento nemocných). Na tuto nemoc se stále umírá – až třetina žen nemoci podlehne. Většinou je to způsobeno tím, že nenavštěvují doporučené prohlídky u gynekologa a prsa si nenechávají vyšetřit. Jen malé procento dívek a žen samovyšetřování prsu provádí. Proto Vás, dívky, prosíme, pojďme se to společně naučit.
JAK PROVÁDĚT SAMOVYŠETŘENÍ PRSU?
Vyšetření pohledem
Svlékni se do půl těla, stoupni si před zrcadlo, ruce nech volně spuštěné podél těla a sleduj, jestli nedošlo k tvarovým a velikostním změnám, jestli nejsou na prsu patrná vtažená místa. Potom dej ruce nad hlavu a znovu prsa prohlédni.
Vyšetření pohmatem
Levou rukou vyšetřuj pravé prso, pravou zase levé. Prso si můžeš rozdělit na pomyslné 4 čtverce a každý krouživými pohyby prohmatej, zda nenerazíš na nějaký divný tvar.
Vyšetření dvorce
Opatrně stiskni dvorec a zkontroluj, zda z bradavky nevytéká krev nebo nějaký výtok.
Nakonec ještě prohmatej podpaždí
Samovyšetření prováděj nejlépe 7 dní po menstruaci, kdy je mléčná žláza nejlépe hmatatelná. Taky nepodléhej hned panice, pokud nějakou bulku objevíš! Vždy ale raději zajdi ke gynekologovi.
Příznaky rakoviny prsu
– změnu ve velikosti či tvaru prsu
– vtažení bradavky
– otok, šupinatění, zarudnutí či „pomerančový“ vzhled kůže prsu.
– hrbolek či ztluštění v části prsu nebo poblíž prsu, případně v podpaždí
– citlivost bradavky
Rizikové faktory
– vyšší věk
– v rodině se již rakovina vyskytla
– alkoholismus
– obesita
Zajímavé odkazy
www.mamo.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakovina_prsu
Tímto článkem jsme Vás, milé čtenářky, chtěla seznámit s problematikou rakoviny prsu. Taky samozřejmě se smutným příběhem Klárky.
Text: Terezka a Klára
Tak tohle je hukot. Musí to být hozný, ale já bych si i to druhý prso nikdy vzít nenechala. A možná bych šla na tu plastiku.
chudáák=(((
když pomyslim na to že sem nešťastná z toho že mám malý prsa, je mi po přečtení tohoto článku nanic, asi svůj nazor na věc změním.
Pro Kláru: nedovedu si představit, jak ti je… jediné, co Ti můžu nabídnout je slabá útěcha, že moje babička to měla před dvaceti lety a odebrání prsu jí zachránilo život. Zpátky rakovinu nedostala a ted žije normální – někdy až moc aktivní život. Doufám, že to bude i Tvůj případ a přeji Ti hodně štěstí.
Ahoj Klárko, nedokážeme si žádná představit, jakou bolest(psychyckou a asi i fyzickou) jsi musela snášet. Jsi silná, že dokážeš žít dál !! Držím ti palce !!
Je pravdepodobne ze bulka, kterou jsem si nahmatala je rakovina rovnou rakovina i kdyz jsem zrovna ve vyvoji? Nemuze mi jen neco rust a vyvyjet se? Mamka rika ze na rakovinu jsem mlada, ze spis jen roste zlaza.
No, v takovém věku je rakovina spíše výjimkou, ovšem vždy je lepší ukázat to lékaři – aspoň obvoďákovi. Mohla se ti tam vytvořit třeba jen tuková bulka, která jde operativně odstranit (aniž by Ti vzali celé prso!), ale naštěstí se nejedná o nic zhoubného. Je fakt, že v době, kdy se tělo vyvíjí, je někdy možné na prsou nahmatat někdy zdánlivě nezvyklé tvary, ale pokud se jedná o nápadný hrbolek, určitě si s tím zajdi alespoň k OL.
dekuju mockrat, prece jen maminky maji vzdycky pravdu, u me se to vzdy potvrdi..jeste s tim pockam a kdyby se to nemenilo dosla bych k obvodakovi. Diky
Zlatí, vím, že si nikdo kdo to neprožil neuvědomí co si prožíváš. Můj nejlepší kamarád měl taky rakovinu prsu. Chodil na chemoterapie. Z celýho srdíčka ti přeju, aby jsi to všechno statečně zvládla a nedala tý svini rakovině už žádnou šanci. Jsi odvážná a obdivuju tu odvahu.:-*
moje babička jí měla před dvouma rokama taky..ale je taky rozdíl přjít o prso ve 24 a v 70 :( ale obojí je hrozný :(
omg…to je záhul..já bych na tu plastiku šla na 200%..nedokázala bych žít jen s jednim…oh..to je hrozný… :-(
No já bych tam taky na 100% šla.
Ahojky holky, vzkazy jsem Kláře vyřídila. Moc za ně děkuje, ale sama nemá sílu odpovídat, ani nijak dál ventilovat svoji bolest a trápení.
Díky moc za milé ohlasy!
To Mia: souhlas s Eliškou, rakovina v tomto věku je velice ojediněla. Prober to doma s mamkou a pak zajdete k lekari. Jen se neboj!
Klárko , je to smutné, mrzí mě to, ale život musí jít dál, seš šikovná a statečná, tak se drž :-)
slysela jsem, ze deodoranty ve spreji podporuji rakovinu prsu, co je na tom pravdy?
ne neměli by se používat žádné deodoranty nebo antisperpiranty které obsahují aluminium, to totiž podporuje rakovinu. :o)
Ahoj,to musí být hrozný…ted se ta rakovina vyskytuje čím dál
víc,v mojí rodině je toho taky dost,i babiččin pejsek to měl
ale museli sme ho nechat utratit.
Já jsem asi už je to dva roky,měla jsem strašné problémy,
bolelo mě pořád břicho,doktoři mě dycky dali tabletky proti
bolesti a že je to ok,potom jsem byla na vyšetření u nějakého
doktora,ten mi řekl,že to sice není časté ale může to být
rakovina tlustého střeva,že se to přesněji dozvíme,až budou
výsledky….naštěstí jsem potom dostala menstruaci a bylo to
z toho…………….už v té době,jsem trpěla bolestmi hlavy,
doktoři mě zase dali tabletky a to bylo celé,když jsem ty bolesti
měla čím dál větší a častější,tk měě obědnali na neurologii,
ale až za půl roků,že tam mají plno,obvodí mi řekla,že si mám
zajít na ortopedii,že mám křivé záda,tk že to může být z toho…
odtoped měl jiný názor,tk se to vyloučilo,kvůli těm bolestem,jsem
nemohla chodit do školy a měla zameškané hodiny,potom mě to
už nikdo nevěřil a do školy jsem musela i s bolestma…
zhoršily se mi známky,nemohla sem se soustředit,jednou když se
to nedalo vydržet,tk mě mamka zbalila věci a jeli jsme do nemocnice,
tam se nás ptali na rakovinu v rodině,nemoci…. ještě ten den,
co sem přijela,mi udělali všechny vyšetření,na které jsem
měla jít,druhý den mamka přijela a že půjdu na magnetickou rezonanci,
do toho tunelu… že nemůžeme vyloučit rakovinu…
na magnetické rezonanci,oběvili těleso,ale nebyli si jistí ,co to je
po propuštění z nemocnice,to pořád nevěděli ale už sem choodila do školy
byla jsem obědnána na onkologické vyšetření,zase tom tunelu ,ale to už je přesnější,tam
mi řekli,že to není rakovina,že je to krevní sraženina,která je způsobena skoliozou páteře
a že ta sraženina se neuvolní ,tk se nemusíme bát,ted nosím ortopedický
korzet a je to trošku lepší….. papa Janulka :)
ahojky klarko take ti drzim palce a doufam ze se ti naopak bude v zivote darit
Klári, jsi skvělá a silná, dokázala jsi toho mnoho a jsi dobrý člověk. Přeji ti hodně zdraví, lásky a dobrých přátel. Ty to zvládneš!
Ahoj chtěla bych se zeptat od kolika ti let může být rakovina prsu a jestli může být i když jsem neměla ještě menstruaci děkuji za odpověd.
ted jsem si na levem prsu nahmatala bulku a taky mi pod bradavkou když sem trošku prso zmáčka něco vyteklo mám teprv 13 takže nevím jestli je to rakovina nebo
Doporučuju to probrat s maminkou, která se na to podívá a domluv se s ní, jestli nezajít k doktorce.Může to být jen zvětšující se prsní žláza, ale taky ne. Přeju hodně šastí!
Booože, to mě zase vystrašilo, mám pocit že v levym prsu mám taky nějakou bulku! :o(
nad pravym prsem mam nějakou bulku…řikala jsem to mamce ale ta říká..že to nic není..řikala že mě někamm objedná…ale vůbec nevím kdy….je mi teprve 13….