Podle posledních průzkumů Češi nejčastěji umírají v důsledku karcinogenních onemocnění na mozkovou mrtvici a srdeční infarkt, v druhé řadě pak také v důsledku nádorových onemocnění. Slečna ti proto přináší nádory týkající se pouze žen, to, jak vznikají, jak jim předcházet a jak se léčí.
Rakovina vzniká jako důsledek napadení zdravých buněk buňkami vadnými, které se vymknou kontrole organismu a začnou se dělit a růst. Pokud nedojde k jejich zničení, mohou přemoci celý organismus.
Rakovina nejčastěji napadá plíce, střeva, žaludek, může ale zaútočit na štítnou žlázu, slinivku břišní, krvetvorbu, hlavu. Žen se týká rakovina děložního čípku, vaječníků a prsu, u mužů může napadnout prostatu či varlata. Pokud se na ně přijde včas a člověk je ochotný se léčit, může se uzdravit. Velkou roli hraje také psychika.
Rakovina děložního čípku
Nádory děložního čípku, a nejen jeho, se dělí na benigní – nezhoubné a maligní – zhoubné. Mezi nezhoubné nádory děložního čípku patří polypy (endocervikální), nejčastějším maligním nádorem je karcinom.
Tento karcinom je jeden z nejzávažnějších u žen, a to i přes pravidelný gynekologický screening, půlroční preventivní prohlídky a cytologický rozbor stěru buněk z čípku. Hlavní roli v původu tohoto onemocnění hrají lidské papilomaviry – HPV, které se dělí na různé druhy. Jsou nízce rizikové a vysoce rizikové. Viry se integrují do genů buněk děložního čípku a způsobí tak nekontrolované buněčné množení. Ačkoliv je mnoho žen infikováno těmito viry, jen u některých se rozvine karcinom. Co se věku týká, nejčastěji jsou nemocné ženy, kterým je 45 až 55 let.
U rakoviny děložního čípku se jedná v podstatě o sexuálně přenosnou nemoc. Ohroženy jsou jak ženy, které mají za život mnoho sexuálních partnerů, může to být ale i tak, že žena má jednoho partnera, ale ten v minulosti žil promiskuitním životem, anebo jím stále žije. Podle lékařů může být dalším rizikem i nízký věk při prvním pohlavním styku, nebo například přetrvávající infekce – i ta může způsobit vznik karcinomu.
Prevence:
Nejúčinnější prevencí je vyvarovat se všech rizik, což však není dost dobře možné. Lze však rozhodně nestřídat partnery příliš často, vybírat si partnery spolehlivé, ne promiskuitní. Dalším bodem zájmu je pravidelná návštěva gynekologa, a to každého půl roku, nebo minimálně jednou za rok. Lékař provede stěr z buněk děložního čípku a pošle jej na histologické vyšetření. Je to nejcitlivější vyšetření, které při pravidelných kontrolách dokáže odhalit změny na děložním čípku a následně je pak zahájena léčba. Je to vyšetření krátké a nebolestivé. V dnešní době máme také k dispozici očkování. Na trhu jsou dvě vakcíny, ty ale působí jen na nejčastější HPV – typy 6, 11, 16 a 18. Ty se podílejí na karcinomu nejčastěji, ale nejsou jedinými činiteli.
Příznaky jsou krvácení mimo menstruační cyklus, vaginální výtok bílé barvy (nemusí hned znamenat to nejhorší), bolest při pohlavním styku i obtíže při močení. Léčí se hlavně chirurgicky a radiologicky. Chirurgie se volí u nižších stádií nemoci, radiologie přichází na řadu u pokročilejších nádorů, které už odoperovat nejde. Volí se ale i radikální zákroky, například odebrání dělohy. Rakovina děložního čípku je ale díky screeningu diagnostikována většinou včas.
Rakovina prsu
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem žen v České republice. Ročně jím onemocní 100 žen ze 100 000. Mezi benigní nádory patří cysty, k maligním karcinom. Hlavní roli při vzniku rakoviny prsu hraje genetika, zvláště pokud jde o přímou příbuznost – matka – dcera – sestra. Často se ale vyskytuje i v rodinách, kde se kumulují různé druhy nádorů v rámci tzv. syndromů (Li-Fraumeni syndrom, Cowdenův syndrom, apod.) – jde o to, že lidská DNA je postižena v oblastech, kde se nachází důležité geny pro opravu DNA nebo spuštění buněčné smrti.
Další geny, které hrají roli při vzniku rakoviny prsu, jsou BRCA 1 a BRCA 2. K rizikovým faktorům patří obezita, nadbytek tuků ve stravě, nedostatek pohybu nebo kouření. Vliv může mít také pozdní porod, pozdní menopauza, častá menstruace či hormonální antikoncepce.
85 procent pacientek je ve věku 45 let, čím dál častěji se ale rakovina prsu vyskytuje i u mladších žen, proto se uvažuje o snížení povinného screeningu pro ženy už od 40 let. Pokrokem jsou také nové možnosti léčby.
Prevence:
Maximum pro prevenci rakoviny prsu je samozřejmě mamografické vyšetření. Pokud máte onemocnění v rodině, bylo by lepší chodit na mamograf co nejdřív. Sama si doma můžeš provést samovyšetření prsů. Měla bys ho provádět každý měsíc, nejlépe během menstruace nebo sedmý či osmý den po jejím skončení. Lehneš si na záda a prs vyšetříš protilehlou rukou tak, že prsní žlázu tlačíš proti stěně hrudní a krouživým pohybem zjišťuješ, jestli nenarazíš na přítomnost odporu pod prsty. Postupuj od bradavky k okrajům prsu, tak, abys jej prohmatala celý.
Nejčastějším projevem karcinomu prsu je nebolestivá bulka. Pokud se zachytí nádor v raném stadiu, ještě se klinicky nemusí projevovat. Může se objevit také bolest prsu, jeho zvětšení, výtok z bradavky nebo vtažení kůže či bradavky. Pokud si žena najde zvětšené uzliny v podpaží, nádor se šíří.
Dá se léčit hormonální terapií, biologickou léčbou, chirurgicky a ozařováním. Chemoterapie je vyhrazena pro pacientky s metastází do jater, s rychlým šířením nádoru a ty, které nemají estrogenové receptory.
Rakovina vaječníků
Rakovina vaječníků je velmi nebezpečná nemoc postihující ženské reprodukční orgány. Vaječníky jsou párový orgán, vyskytující se v malé pánvi. Oba vaječníky se nacházejí po stranách dělohy, se kterou jsou spojeny vejcovody. Produkují pohlavní hormony a jsou v podstatě skladištěm ženských pohlavních buněk.
Benigní nádory rostou pomalu a nenapadají zdravé tkáně. Na vaječnících vznikají nezhoubné nádory celkem často, říká se jim cystomy. Maligní nádory prorůstají do zdravých tkání, napadají je a tvoří druhotná ložiska, tzv. metastázy. K rozšíření karcinomu slouží mízní cévy, kterými se dostává do dutiny břišní.
Důležitou roli hraje při onemocnění genetika. Pokud nějaká blízká příbuzná rakovinu vaječníků měla, je možné, že zvýšené riziko onemocnění máš i ty. Důležitá je ale také osobní anamnéza. Menstruace před dvanáctým rokem života, menopauza už v padesáti letech, věk, léky na neplodnost, alkohol a kouření.
Prevence:
V případě rakoviny vaječníků není žádná účinná prevence, která nám zajistí stoprocentní ochranu. Je tu ale několik možností snížení rizika jejího vzniku. Je dokázáno, že užívání hormonální perorální (=podávané ústy) antikoncepce po dobu minimálně tří let snižuje riziko rakoviny vaječníků o 30-50 procent. Ženy, které zvolily jako ochranu před početím podvázání vaječníků, snížily riziko vzniku karcinomu o 67 procent. Částečnou ochranu může zajišťovat také těhotenství a kojení a studie prokázaly, že ochranné účinky má i strava bohatá na zeleninu.
Příznaky rakoviny vaječníků se nijak neprojevují. V pozdní fázi se vyskytuje pobolívání břicha, zvětšení objemu břicha, bolesti břišní stěny, časté močení, zácpa, nechutenství, zvracení a v některých případech se ženám může také špatně dýchat. Nejčastěji se léčí v onkogynekologických centrech, a to kombinací operace a chemoterapie. Cílem operace je odstranění co nejvíce nádorových buněk, chemoterapie pak používá cytostatika, což jsou látky, které rychle likvidují dělící se nádorové buňky. Vaječníky jsou na chemoterapii velice citlivé.
Lékaři věří, že nedávný krok Angeliny Jolie donutí být ženy ostražitější. Ta si nechala odstranit prsní žlázy, jelikož má vysoké riziko vzniku karcinomu prsu. Podle lékařů vzor slavného člověka na pacientky vždy zapůsobí. Nádory z genetických mutací jsou velice agresivní. I když se zachytí včas, žena si musí projít chemoterapií.
A i ty můžeš pomoct. Můžeš se, stejně jako já, zapojit do Avon pochodu proti rakovině prsu, který se uskuteční 8. září 2013 v Praze. Slečna tam bude a přinese ti zajímavou reportáž.